Kniha rekordů dává důvod být hrdí na to, že jsme Češi

V angličtině popisuje přes 1500 českých rekordů doplněných fotkami a do bílého místa lze vložit také vlastní rekord či věnování.

Publikace je i připomínkou 25 let existence rekordmanské agentury Dobrý den a 20 let pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit. Její obsah představuje jeden z jejích tří „otců", Luboš Rafaj z pelhřimovské agentury Dobrý den.

V čem je kniha jiná než její čtyři předchůdkyně v češtině?
Je výběrem toho nejlepšího z dosavadních čtyř vydání České knihy rekordů. Výběr je obohacen o překvapivé údaje popisující přírodní krásy a architekturu Česka. Kniha je plná lidí, kteří jsou ve svých oborech mnohdy světovými jedničkami. Je přehlídkou superlativů ČR okořeněnou rekordními výkony, které eviduje Česká databanka rekordů. Podobně jako se dlouhodobě snažíme prezentovat Pelhřimov v rámci Česka, měla by Czech Book of Records prezentovat Českou republiku ve světě.

Komu byste knížku doporučil?
Je vhodná jak pro české čtenáře, kterým skýtá stovky důvodů být hrdí na to, že jsme Češi, tak i pro turisty z ciziny a lidi v zahraničí, kteří se chtějí něco dozvědět o Česku a jeho zajímavých obyvatelích. Jako se do ciziny jako dárek vozí karlovarská becherovka jako symbol toho, v čem jsme ve světě proslulí, tak tohle je taková „becherovka" různých oborů. Třeba česká au-pair má ideální příležitost čtivě a přehledně a za pomoci faktů svým anglickým hostitelům ukázat, že přijíždí ze země, která má co světu nabídnout. Zároveň knížka slouží i jako učebnice angličtiny, ve školách ji mohou využít i pro dějepis a zeměpis. Tomu nahrává i to, že v ní mají samostatné kapitoly jednotlivé české kraje.

Jak široký rozsah činností a osobností kniha zabírá?
V podstatě všechny možné obory, unikáty a osobnosti – počínaje Věstonickou venuší a konče expertem plastické chirurgie Bohdanem Pomahačem. Vycházíme z hesla, že lidský pokrok je souhrnem činů, které byly první a lepší než ty předchozí. Zde to ale nejsou jen rekordy, které prioritně eviduje naše databanka, ale věci širšího významu. Takže jsou tam české vynálezy od ruchadla, silonek, kostky cukru až po velorex a kontaktní čočky, ale i architektonické či přírodní úkazy. Galerie osobností zahrnuje jak svatého Václava a Antonína Dvořáka, tak i Václava Havla, Tomáše Baťu, Sigmunda Freuda či Franze Kafku. Nechybí ani kladrubští koně, Vlčnovská jízda králů nebo Mezinárodní den studenstva, o kterém málokdo ví, že jsme ho dali světu. A asi by to nebyla česká kniha rekordů, kdyby tam tři strany nebyly věnovány také pivu.

Pelhřimov knihou silně prostupuje už jen tím, že velká část rekordů se udála právě na festivalu Pelhřimov – město rekordů…
A nejen tím. Jsou tam i stránky věnované oběma expozicím Muzea rekordů a kuriozit, ale i přímo Pelhřimovu jako turistickému cíli. Jsou tam zapsáni i zajímaví lidé z našeho okresu, rodák a olympijský vítěz Jan Kůrka, pěstitel a chovatel Emil Bartes nebo člověk s nejvíce tituly, psychiatr Max Kašparů.