Zámek se totiž díky Slavnostem žirovnického jednorožce na jeden den vrátil o několik staletí nazpět – do středověku.

Na nádvoří své krámky rozbalili doboví řemeslníci a obchodníci, kteří se hlasitým vyvoláváním snažili upoutat pozornost kolemjdoucích. Mezi stánky se procházeli urození pánové a dámy v krásných šatech a vyhrávala dobová hudba. Své „poddané" dokonce ze zámeckého ochozu pozdravil sám zámecký pán.

Jako mravenci

Živo bylo i před zámkem, kde si ležení rozložili rytíři. Příchozí mohli nahlédnout pod pokličku každodenního rytířského života a třeba si i zkusit šermířské umění. Meče zkřížili i sourozenci Jakub a Eliška Červení, kteří na slavnosti do Žirovnice přijeli z Třeboňska.

„Meče se mi líbí, bylo super si vyzkoušet šermování," pochvaloval si Jakub. To jeho sestřičku spíše než zbraně zaujal zámek a dobové oblečení. „Myslím, že středověký život by se mi líbil. Bylo by fajn žít jako princezna na nějakém zámku, jako je třeba tenhle," zasnila se Eliška.

Pozornost návštěvníků poutal i gotický prak, který se skutečně nedal přehlédnout. „Vždyť lidé jsou v porovnání s ním skoro jako mravenci," ukazovali si na obrovský stroj někteří z kolemjdoucích.

„A je plně funkční," upozorňoval nadšené zvědavce Petr Dvořák z černovické šermířské skupiny Aesculus, která prak do Žirovnice přivezla.

A protože pořadatelé slavností praktickou ukázku nepovolili, museli se diváci spokojit pouze s teoretickým výkladem. Prak obdivoval i Martin Švec a jeho synové, Radim a Daniel, kteří přijeli z Kamenice nad Lipou.

„Na Slavnostech žirovnického jednorožce jsme už potřetí. Vždycky  je tu pestrý program, který nadchne kluky i mě," chválil Švec.

Řadu středověkých dovedností si zájemci mohli i sami vyzkoušet. Kromě již zmíněného šermu se děti i dospělí zaměstnali lukostřelbou nebo zábavou, kterou vyznávaly především středověké dámy – házením kroužků. To si zkusila i Katarína z Prahy, která si nepřála uvést své příjmení. „Bylo to skvělé. Je to zábava, k níž se člověk dneska jen tak nedostane," usmála se Katarína.

Mlsné jazýčky návštěvníků mohly ochutnat i placky z celozrnné mouky  podle skutečného staročeského receptu. „Ten pochází z první česky psané kuchařky z roku 1590," prozradila Magdaléna Horká, která v Žirovnici placky připravovala.