Zatímco prvnímu ročníku přehlídky Trampský širák v Hanesově mlýně u Štoků na Havlíčkobrodsku v roce 2004 přihlíželo jen několik stovek diváků, před dvěma lety už se do přírodního hlediště směstnalo kolem šest tisíc lidí. Festival vyrostl doslova na zelené louce.

Solar jako člověk odkojený trampingem, Portou, Svojšickým slunovratem a dalšími dnes už legendárními akcemi si zamiloval trampskou skupinu Hop Trop. Při jejím vystoupení v Jihlavě v roce 2003 se rozhodl, že se s členy kapely osobně seznámí. „Po koncertě jsem došel pevně rozhodnutý k jejich autu, ale tam mě smělost přešla. Vykoktal jsem jen, jestli nemají na prodej tričko nebo cédéčko,“ řekl Solar.

Nakonec se vzájemně dohodli, že jim v Jihlavě uspořádá koncert. „Plácli jsme si a já bez zkušeností začal hledat vhodné místo,“ vzpomíná.
Náhodný tip na Hanesův mlýn mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem se ukázal jako trefa do černého. Romantické prostředí na louce u hospody uprostřed lesů bylo pro koncert trampské skupiny ideální, kapela i zhruba stovka Solarových přátel byli nadšeni. „Zpětně to byla jediná akce, kterou jsem si dosyta užil a vychutnal,“ řekl Solar.

Začalo to v divadle

Za několik měsíců následoval podobně vydařený samostatný koncert v jihlavském Divadle Na Kopečku a na začátku září se konal oficiální první ročník festivalu. Kromě Hop Tropu přijel i Wabi Daněk, skupina Lokálka a další muzikanti. Už tehdy seděla část diváků v přírodním hledišti pod plachtou.

„Střecha, pod níž se vejde až tisíc diváků, je dosud poznávacím znamením Trampského širáku a nejsem si jistý, jestli je jinde k vidění,“ říká Solar.
V dalších letech se festival postupně rozrůstal. I loni, kdy byla zima, pršelo a jako zpestření se přidal silný vítr, přijelo téměř pět tisíc lidí.

Každoročně se diváci dočkají nějakého vylepšení. Letos se například slosovaly vstupenky, výherci mohli odjet na novém elektrokole. Rodičům se pořadatelé dokážou postarat o děti. „Skauti pro ně připraví hry, mohou například i jezdit na koních a rodiče se zatím věnují hudbě,“ říká Solar.

Příprava každého ročníku zabere devět měsíců, na vlastní akci se podílí až sto padesát pořadatelů. Solar řadu let podniká v obchodu a zkušenosti z oboru se mu hodí. „Nejdůležitější je vyřídit všechna povolení a sehnat peníze od sponzorů. Tam je potřeba mluvit a mluvit. Důležitá je schopnost improvizace. Vždycky se stane, že předem domluvená věc nějak nedopadne,“ tvrdí.

Organizaci propracoval do systému vojenského velení. „Dřív po mně každý stále něco chtěl, bylo to na zbláznění. Teď mám pod sebou generály, každý z nich má další velitele, všechno jde služebním postupem, je to operativnější,“ tvrdí.

Letos diváci na Trampském širáku slyšeli Druhou trávu, bratry Nedvědy a další hvězdy trampské a folkové hudby. „Není problém pozvat jakoukoli kapelu. Brečím akorát u Mikiho Ryvoly, který už desítky let jezdí začátkem září na tremp a z toho neuhne. To je od něj sice hezké, ale mě to mrzí,“ říká Solar s povzdechem.

Autor: Jaroslav Buček