Tříletý Blade byl podle veterinářky bez jídla minimálně měsíc a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha uvedl, že byt, ve kterém pes živořil, byl plný výkalů. Na sociálních sítích se objevily diskuze o tom, že sousedé v domě cítili zápach. Přesto si nespojili absenci psa se zápachem a možným týráním.

Zvířeti pomohl až člověk, který si ho všiml v okně a vše nahlásil. „Mohu potvrdit, že v tomto konkrétním případě městská policie Uherské Hradiště dostala jen jedno oznámení,“ konstatoval mluvčí města Jan Pášma.

Nechybělo málo a pes na strádání zemřel. Případů týrání, které vyšumí do ztracena a nepodaří se zvíře zachránit, je podle odborníků velké množství. Důvodů je několik.

Zahájení trestního řízení, vyjádření majitele psa i diskuze kolem výhrůžek domnělým viníkům na sociálních sítích. Nejen to nabízí text Deníku:

Situace, kdy se nepovede zvíře tyranovi odebrat nebo jeho trápení skončí nejhorší variantou, často zapříčiní nevědomky i oznamovatel.

„Nejčastěji je chyba hned v začátku, kdy se případy zveřejní na sociálních sítích nebo v médiích, a to dříve, než se dostanou k nám. Když pak s policií či jinými orgány přecházíme na místo, důkazy jsou již pryč,“ vysvětlil advokát a místopředseda spolku Hlas zvířat Robert Plicka. Ideální proto podle něj je případ nahlásit přímo spolku a zabránit jeho medializaci až do vyřešení ku prospěchu zvířete.

Týraný pes v okně v Uherském Hradišti před záchranou:

Pes v UH okně před záchranou | Video: Ondřej Magdálek

Někdy také rychlé záchranně zvířete z tyranských podmínek zabrání úřední „přehazovaná“. O odebírání zvířete podle zákona na ochranu proti týrání zvířat rozhodují obce. A těm se do toho často nechce.

„Obec nechce zvířata odebírat, a to ani do předběžné náhradní péče, protože ze svého rozpočtu nechce hradit náklady na péči. Zvířata tak často umírají dříve, než je věc dořešena,“ doplnil Plicka.

Jaký je trest za týrání zvířete?

Ohlašovnu týrání má i organizace OBRAZ. Od roku 2020 dostala přes osm stovek podnětů a jejich počet stoupá. Mluvčí Ivo Krajc vysvětlil, že to souvisí zřejmě i s větší všímavostí lidí, kteří týrání nahlásí.

V ohlašovně nejčastěji končí podněty k držení psů na řetězu, někdy ale i případy surového bití nebo dokonce psích zápasů. I Krajc upozornil na to, že pachatele spravedlnost většinou nedostihne a od soudu odchází s pokutou. V případě psích zápasů byli dokonce někteří zproštěni viny. „Kvůli tomu, že nebylo zřejmé, v jakém kraji se zápasy odehrávaly,“ přiblížil Krajc.

Tato praxe se může promítnout do ochoty týrání hlásit. I kvůli strachu ze strany zaměstnavatele v případě hospodářských zvířat nebo ze sousedské pomsty u domácích mazlíčků. „Takový strach ještě umocní, pokud má soused vlivnější postavení. Setkali jsme se s případem, kdy se nahlašovatel obával aktivně vstoupit do případu, kde šlo o jeho souseda policistu,“ doplnil Krajc.

Obrovskou vlnu emocí vyvolal i případ týraného psa z Olomoucka:

Podle sdělení policie počty týrání zvířat v Česku nerostou dramaticky, ale zvyšují se. „Meziroční nárůst počtu trestných činů týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře vysvětlujeme větší účastí veřejnosti. Informace o možném protiprávním jednání jsou sdíleny na sociálních sítích a také ve větší míře oznamovány policii,“ uvedl před časem pro Deník mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek. Za poslední tři uplynulé roky policie řešila 477 případů týrání.

Pachatelé ale většinou přísnému trestu skutečně ujdou. Jak informoval Deník, podle dat projektu Jak trestáme, za kterým stojí studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy, soudy od roku 2016 do roku 2022 vynesly trest nad 174 pachateli týrání zvířat a nad necelou třicítkou lidí obviněných ze zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. Většina případů, bezmála sedmdesát procent, končí uložením podmínky.