Skončili jste suchou část letní přípravy. Jste s ní spokojen? Odtrénovali jste vše podle plánu?

Příprava na suchu je v Pelhřimově dost specifická, protože bohužel musíme vycházet z podmínek, které pro hokej máme. Hráči se připravují zdarma, proto je pochopitelné, že četnost omluv z tréninků je vyšší. Chápu hráče, že je pro ně mnohdy výhodnější zůstat v práci, ale na druhou stranu musím říci, že tréninková docházka byla při našem úzkém kádru solidní. Někteří hráči museli tuto fázi přípravy ze zdravotních důvodů vynechat nebo tréninky omezit. Utrženou achilovku má Martin Tecl, potíže má i Martin Meloun.

Minulou přípravu vedl v Pelhřimově Jan Zachrla, vy jste byl u ní ještě jako hráč. Můžete tedy srovnávat. Sázel jste na podobný model přípravy nebo jste šel jinou cestou?

Jisté obměny jsem proti loňsku udělal. První fáze přípravy byla lehčí, trénovali jsme jen třikrát týdně. V květnu jsme střídali tělocvičnu, lesopark a spinning. V červnu jsme přidali ještě čtvrtý trénink, který byl zaměřen na dolní končetiny.

Příprava trenéra Zachrly byla jiná, měla jiné zaměření. Musím říci, že jeho tréninky byly asi pestřejší, já jsem se vrátil k modelům příprav, na které jsem byl zvyklý v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. Z mé strany tam bylo více drilu.

V čem byly největší rozdíly?

Loni jsme například nebyli vůbec v tělocvičně, kterou jsme letos hojně využívali. Kruhový trénink skýtá celou řadu možností kvalitní přípravy. Zaměřili jsme se více i na běžeckou část. Na druhou stranu jsem zcela vypustil posilovnu.

Posilovna asi některým hráčům chyběla. Třeba Tomáš Plachý v květnu tvrdil, že si v týdnu přidává ještě jednu tréninkovou fázi a zmiňoval také chození do posilovny. Našel se v týmu další dříč?

To jsem moc nesledoval, na každém bylo, jestli si chce přidat. Myslím si, že ale nebylo moc hráčů, kteří by si přidávali, zatížení bylo dostatečné. Snad jen ještě Marek Digrin chodil posilovat. Odpovídá to jeho tělu, má k činkám vztah.

Zažil jste několik příprav jako hráč tehdy ještě druholigového Havlíčkova Brodu. Jsou souměřitelné s tím, jak se letos připravoval kádr Spartaku?

Samozřejmě tam byl rozdíl. V Havlíčkově Brodě se vždycky chtělo hrát o postup a tomu už se podřizovala letní příprava. Klub byl schopen zajistit kvalitní podmínky, hráči byli placeni za tréninky a na oplátku se od nich očekával patřičný přístup. Omluv z tréninků z důvodu zaměstnání bylo minimum, scházelo se nás pořád dvacet a víc, pamatuji i pět tréninků týdně.

Tým se rozešel na třítýdenní tréninkové volno. Jaké instrukce dostaly hráči?

Chtěl jsem, aby se hlavně hýbali. Vycházím ze své zkušenosti a moc dobře vím, že jakmile se na tři týdny vysadí, jde se na led prakticky z nuly. Nechci po nich žádné složitosti, ale je potřeba, aby si chodili zaběhat, zaplavat nebo na vyjížďku na kole. Každý by to měl vzít rozumně a být ty tři týdny sám sobě trenérem.