Bohuslav Tománek se vyučil v jihlavském Motorpalu, kde také pracoval. „V nějakém třiadevasátém roce jsem se vrátil do rodného Pelhřimova do Kartáčoven. Zde jsem dělal v nástrojárně brusiče,“ vzpomíná Tománek. „V té době začali hrát kolegové z Kartáčoven odborářskou ligu. Pomáhal jsem jim zařizovat led, dělal pití… Prostě už tenkrát takového kustoda. Odtud už byl krůček do tehdejšího Spartaku Pelhřimov, který hrál krajský přebor. Po asi třech letech jsme postoupili do druhé ligy.“

To už se ale blížil osudový krok. „Tehdy odešel z Dukly Libor Kuchyňa do Karlových Varů. Asi rok tady byl kolega Jindra Hurda sám. Proto hledali druhého kustoda-maséra. Jak u nás trénovali pánové Neveselý, Chalupa, Benák, vzpomněli si na mě a hodili mi lano. Tak jsem přišel do Dukly,“ usmívá se třiapadesátiletý kustod. „Když jsem sem přišel, říkal jsem si: Co tady budeš dělat? Po sezoně tě hezky rychle vyženou. A už jsem tady patnáctým rokem.“

Dukla Jihlava.
Prodáme HC Dukla Jihlava. Značka: za nejméně devět milionů korun

Práce kustoda je pestrá a vyžaduje mnoho znalostí a dovedností. „Udělat pití, vyprat a usušit prádlo, nabrousit brusle, opravit výstroj či dresy. Pořád se něco řeší. Prasklé nože, vypadané nýty, rozbité rukavice… Taková běžná rutina, stále je co dělat. Hodně mi přitom pomáhá kolega Karel Zeman,“ popisuje svůj každodenní chléb Tománek. „Když se nehraje a kluci jenom trénují, scházíme se v kabině před osmou ráno. Končíme tak po půl druhé.“

Náročnější bývají zápasové dny. To čeká kustody pernější šichta. „Když je zápas, to už je martyrium,“ přitakává Tománek. „Při domácích zápasech také chodím zhruba na půl osmou, zimák potom opouštím před desátou večer. Při venkovních utkáních to bývá nonstop zápřah třicet hodin. V lize je dost týmů ze severu Moravy nebo západu a severu Čech. To se vracíme často i po půlnoci. Potom obvykle do půl druhé, do dvou vybaluji věci, peru a suším dresy. Pak se natáhnu tady v kabině. V sedm vstanu na normální tréninkový den a odcházím tradičně řádově okolo druhé odpoledne.“

Až nečekaně jednoznačně dopadl středeční zápas jihlavské Dukly (ve vínových dresech) na ledě Sokolova. Severočeši doma zvítězili jasně 4:0.
Hokejisté Dukly dojeli na ledě Sokolova na chabou střelbu a nekvalitní bránění

Veškeré propriety pro venkovní zápasy balí kustodi předem. Vše naloží do dodávky a vyráží přibližně hodinu před týmem. „Aby kluci, když dorazí na stadion soupeře, měli vše připravené a mohli se soustředit jenom na hokej,“ dodává Tománek.

Vždy dobře naladěný kustod neztrácí dobrou náladu ani při prosbě, zda by nepustil nějakou zajímavost z kabiny. Kdo je například největší manekýn Dukly? „Ti mladší kluci na sebe dbají, to ano. Jsou tady takoví fešáci,“ zůstává loajální mančaftu Tománek a nikoho konkrétního nezmíní.

A kdo je tedy nejvíc náročný a pravidelně kustoda „prudí“ svými požadavky? „Takoví tady opravdu nejsou. Kluci jsou dobře vychovaní, žádné problémy s nimi nejsou,“ uzavírá povídání o své práci Bohuslav Tománek.