„Jsem nadšený a zároveň na kluky a samozřejmě trenéry neskutečně pyšný,“ řekl Deníku bezprostředně po šampionátu Alois Hadamczik. „Tento úspěch jsme potřebovali. Věřím, že o těchto klucích ještě uslyšíme. Dokáži si představit, že klidně deset jich uvidíme v dospělé reprezentaci,“ podotkl hokejový boss, který se více rozpovídal v následujícím rozhovoru.

Juniorský šampionát skončil. Češi získali stříbrné medaile, což je parádní úspěch. Jak ho vnímáte vy?
Byl to mimořádný turnaj po stránce výkonnosti z českého pohledu. Tým působil sebevědomě. Měl své zásady. Na ledě nastupovaly individuality, které hrály výtečně. Na naší hře byla vidět výborná práce trenérů, včele s Radimem Rulíkem. Tenhle tým udělal dobré jméno celé České republice. Na tyto kluky musíme být pyšní. K zamyšlení je směrem k naší juniorské extralize, že v kádru bylo sedmnáct kluků ze zámoří.

V Troubkách na Přerovsku fandily rodiny a jejich přátelé triu přerovských odchovanců Svozil, Ryšavý, Suchánek. Tátové na snímku v tomto pořadí tátové českých reprezentantů
Vychoval stříbrného kapitána. Koukal jsem, jak to Standovi jde, říká táta Svozil

Vy jste už po prvním zápase předpovídal týmu úspěch. Co vás vedlo k takovémuto optimismu?

Bral jsem to podle výkonnosti. Úvodní utkání proti Kanadě jsme zvládli skvěle. Dobře jsme bruslili, vyhrávali osobní souboje. Nečekali jsme, s čím přijde soupeř, naopak sami jsme byli aktivní. Řeknu ještě jednu věc. Ve finále jsme měli ke zlatu nakonec blíže než Kanada.

Hodně emotivní bitvou byl semifinálový duel se Švédy, kde to dlouho nevypadalo s naším týmem dobře…
Hokej se hraje šedesát minut. Trenéři byli trpěliví, neotvírali hru. To samé přinesl zápas s Kanadou. Jakmile jsme dali první gól, bylo vidět, jak z kluků spadla obrovská zátěž. Samozřejmě ve finále chcete uspět, zklamání na klucích bylo vidět. Je třeba si ale uvědomit, že hrát dvakrát proti Kanadě a to ještě na jejím ledě, není jednoduché. My jsme dokázali jeden zápas vyhrát a jeden remizovat, když si vezmeme normální hrací dobu. Za to klobouk dolů.

Česká dvacítka se loučí s výjimečným světovým šampionátem ziskem stříbrných medailí
Výkon, na který se nezapomene. Tenhle tým byl rodina, hlásí stříbrní hrdinové

Souhlasíte s tím, že trenéři měli šťastnou ruku při výběru hráčů? Chemie týmu dokonale fungovala…
Odehráli jsme těžké zápasy, které šly v rychlém sledu, což je vždy náročné na psychiku. Tým si sedl po všech stránkách. Měli jsme výborné obránce, kteří byli produktivní. Útočníci byli kompaktní, hráli aktivně, zbytečně nečekali, s čím přijde soupeř. Jedničku si zaslouží gólman Tomáš Suchánek. Konkrétně u něj odvedl trenér brankářů Ondra Pavelec kus práce.

Mohlo hrát u brankáře Suchánka roli i to, že měl definovanou jasnou pozici?
Ondra Pavelec byl trochu lajdák jako hráč. Jako trenér je jiný. Coby brankář toho hodně dosáhl, má správný pohled na věc. Navíc je to osobnost, která si umí rychle na svou stranu získat své svěřence. Jeho rozhodnutí vsadit vše na Tomáše Suchánka se ukázalo jako správné. Udělal z něj jasnou jedničku, tím mu dal klid na práci. Dvojku mu dělal kluk z Evropy, tento tah hodnotím pozitivně.

Juniorská extraliga nemá tempo

Poslední medaili získala česká dvacítka v roce 2005, od té doby nic…
U nás se zanedbala práce s juniorským hokejem, chybou bylo rozšíření extraligy. Zúžením soutěže na čtrnáct týmů se situace o dvě stě procent zlepšila. Musíme ale zapracovat, aby mladí hokejisté neodcházeli. Od loňského roku odešlo z České republiky 195 mladých hráčů, což je hrozné číslo. Naše juniorská extraliga je tímto oslabená, nemá tempo, nemá kvalitu. Musíme v tomto směru zabrat a zkvalitnit ji, vytvořit takové podmínky, aby hráči za každou cenu neodcházeli.

Jakub Brabenec patřil mezi opory stříbrného týmu na světovém šampionátu juniorů.
Brabenec: Přesun do Kanady syna posunul, juniorská extraliga není tak kvalitní

Vy jste vedl dvacítku na bronzovém šampionátu v roce 2005. Přehrávaly se vám v hlavě vzpomínky na tento turnaj?
To víte, že ano. Je to, jakoby to bylo včera. Na každý úspěch člověk rád vzpomíná. Měli jsme taky dobrý tým.

Jak vidíte budoucnost kluků, kteří v pátek vybojovali stříbrné medaile?
Velkou. Myslím si, že tak deset hráčů má na to, aby se porvali o místo v národním týmu dospělých.

Ještě se nabízí otázka směrem ke Connoru Bedardovi. Sedmnáctiletý Kanaďan byl vyhlášen MVP turnaje. Byla radost se na něj dívat…
Je to výjimečný hráč. Má dobrou kličku, má cit pro přihrávku, radost jej sledovat. Od dob Sidneyho Crosbyho je to opět velký talent. Otázkou je, co přinesou další roky. Není řečeno, že když záříte v juniorském věku, budete hrát prim i mezi dospělými. Ale pozor, i my máme sedmnáctiletého šikulu v podobě Eduarda Šalého.

A vy osobně jste se do Kanady nechystal?
Nechystal, zápasy jsem sledoval v televizi. Byl tam Petr Bříza, a to stačilo. Mám dost své práce tady v Česku. Nyní musíme klukům připravit slavnostní příjezd.