Opora pelhřimovských druholigových hokejistů je po listopadovém zranění třísel prakticky fit. Zápas s Technikou ale ještě vynechá. „Už bych se na to cítil, ale musím na pracovní školení do Brna,“ vysvětlil.

Povedlo se vám dát se přes svátky zdravotně do pořádku?
Ideální stav to ještě není, ale hrát už mohu. Problémy s přitahovačem byly větší, než se původně zdálo. Chtělo to klid, ovšem teď už je to o mnoho lepší. Za pár dnů to už odezní úplně.
Na přelomu roku jste tedy jenom odpočíval?
Odpočinku jsem si dopřál dost, ale zapojil jsem se i do přípravy týmu. Jezdil jsem na tréninky, i když jsem měl určité úlevy a trénoval spíše jen lehce.
Když pomineme pár zápasů v prosinci, které jste odehrál se zaťatými zuby, pak jste nebyl na ledě více než měsíc. Bude to na vašem výkonu hodně znát?
V optimální formě určitě nebudu, přesto si nemyslím, že bych měl na ledě vyloženě tápat. Jsem přesvědčen, že se do toho rychle dostanu. Hokej jsem snad hrát nezapomněl.
Cit pro hru zůstává, ale co kondice. Nebude vám chybět dech?
To bezesporu. Tréninkový výpadek se projeví. Hodně jsem toho zameškal, takže v nejbližších týdnech budu muset na sobě zapracovat. Kromě tréninků mě čeká posilovna.
Váš návrat na led je bezesporu příznivou zprávou pro fanoušky klubu, ovšem ti od vás čekají, že budete rozhodovat zápasy. Evergreenem internetových diskusí je, že Pelhřimov bez Plachého nevyhrává. . .
Samozřejmě jsem tyto názory zaznamenal, ale ne zcela s nimi souhlasím. Nemyslím si, že by na jednom hráči stála celá hra. A už vůbec ne na mně. Tím, že budu na ledě, pomohu spoluhráčům a budu jedním z těch, kteří mohou rozhodnout. Nejsem ten nejdůležitější, i když patřím mezi důležité hráče týmu. Podobná situace jako při mém zranění by nastala, kdyby delší dobu chyběli třeba Honza Hrbatý, Martin Tecl nebo Jirka Kubát.