Svědčí o tom i historky z hasičských soutěží, kterých se zúčastnili. V té poslední málem neobsadili ani své obvyklé předposlední místo. Krátce před soutěží zkolabovala historická stříkačka, se kterou žirovští dosud soutěžili.

Povedlo se naštěstí sehnat jinou, a tak sbor na okrskovou soutěž ve Svépravicích letos v květnu přece jen dorazil. Už měli pomalu přijít na řadu, ale zjistili, že postrádají jednoho nejmenovaného člena sboru.

Ten se nedokázal vyrovnat se svou předsoutěžní trémou, a než přišla chvíle žirovského – kvůli nedostatku obyvatel – smíšeného družstva, nebyl kvůli alkoholu pomalu schopen nástupu.

Sice nakonec nastoupil, ale rozhodčí ho ihned vyloučil. Nezbývalo než sehnat náhradníka. K radosti sboru zaskočil hasič ze Strměch. Problémům ovšem ještě konec nebyl.

Vedou se spory o to, co se vlastně stalo, ale Žirováci svorně tvrdí „Dali nám málo vody do kádě!“. Voda prostě nestříkala a družstvu hrozila diskvalifikace. Usmlouvali si nový pokus, odstartovali podruhé a měli soutěž v kapse – tedy téměř.

Členství se dědí po generacích

Letošní okrsková soutěž ve Svépravicích jim asi nebyla souzena, ale s osudem se poprali a své předposlední místo uhájili. A jak to u dobrovolných hasičů v Žirově vlastně chodí? „Členství se dědí po generacích,“ shodli se Leoš Dvořák a Honza Rásocha, dva hasiči, z nichž ani jeden nepochází ze Žirova.

Noví členové se k těm devíti stávajícím shánějí obtížně, protože z vesnice už jsou ve sboru prý všichni, ale i přesto plánují na příští rok ryze ženské družstvo. Holky, ukažte jim, jak se to dělá!

Dominika Dufková