Jakým okem budete sledovat mistrovství Evropy. Jako trenér, který bude sbírat poznatky, nebo jako fotbalový fanoušek?
Především jako trenér. Jsem členem Unie českých fotbalových trenérů, takže mám své úkoly. Po šampionátu se spolu s kolegy budu podílet na výstupu, který bude směřovat k trenérům na nižších úrovních. To nic nemění na tom, že jsem zároveň velký fanoušek českého fotbalu, tak se to ve mně bude trochu míchat.

Znamená to, že k televizi si vezmete počítač a zápisník?
To asi přímo ne. Rád se na zápasy dívám s odstupem. Ty, které mě nějakým způsobem zaujmou, si pustím třeba třikrát. Potom si je i sestříhám, abych měl to nejzajímavější připravené pro hráče. Analýza utkání mě velmi baví, v tom jsem se našel.

Do oblíbené hospůdky tedy na fotbal nepůjdete?
Na fotbal do hospody nechodím. To už musí být, abych udělal výjimku. Na pivo si zajdu, hospůdku mám rád, ale až po fotbale nebo další den.

Doma se díváte sám? Nebo se připojí manželka se synem?
Většinou se dívám sám, občas se přidá syn. Má rád fotbal, hraje ho. Sedíme spolu, povídáme si a musím přiznat, že občas má zajímavé postřehy. Dívá se na to svýma dětskýma očima a vidí věci, kterých si kolikrát ani nevšimnu. Pro mě je to přínosné, dává mi to další rozměr sledování fotbalu.

Roste vám tedy budoucí asistent?
To je možné (smích). Musel bych ale trénovat ještě nějakých dvacet let, a to nevím, jestli to tak bude.

Pojďme naladit vážnější notu. Jako první narazíme na Skoty. Tým, který vzhledem k podzimnímu jednozápasovému záskoku na lavičce reprezentačního áčka, znáte nejlépe.
Ano, zápas se Skoty mám stále v živé paměti. Znám jejich organizaci hry. Hrají na pět obránců v řadě, je to hodně defenzivní styl. Počítám, že svou hru založí na rychlých protiútocích. My na hřišti budeme patrně dominovat, budeme hodně na míči. Bude záležet, jak naložíme se šancemi.

Berete úvodní zápas jako klíčový pro postup ze skupiny?
Rozhodně. A nejen z toho důvodu, že se Skoti jeví jako papírově nejpřijatelnější z našich soupeřů. Na každém turnaji je zásadní úvod především z psychologického hlediska. Hráči se teď několik týdnů právě na Skoty chystají, potřebují ten zápas výsledkově zvládnout, aby věřili sobě i trenérovi, že se jde po správné cestě.

V září jste chystal tým na Skoty hodně narychlo. Ve výběru se objevila celá řada nových tváří. Aleš Mandous, Jakub Pešek a Tomáš Holeš ale figurují i ve finální nominaci na Euro. Berete to jako ocenění, že jste volil správné hráče?
Jsem za to moc rád. Povedlo se nám vytáhnout kluky, kteří se v reprezentaci uchytili. Všichni tři jsou skvělí i z lidského hlediska, proto jim účast na šampionátu moc přeji.

Jedou tam pro zkušenosti nebo pro nějakou zajímavou minutáž v zápase?
Na to se mi špatně odpovídá. Přál bych jim minutáž co největší, ale uvědomuji si, že na jejich pozicích jsou velice kvalitní hráči. Přesto si myslím, že do určitých fází zápasu by mohli naskočit a být přínosem. Kvalitu na to mají, v reprezentaci náhodou nejsou.

Přejdu tedy k jiné trojici – Tomáš Souček, Lukáš Masopust a Matěj Vydra. Všichni se narodili na Vysočině, odkud pocházíte i vy. Má tento kraj, kde se mimochodem už nějakou dobu nehraje první liga, výjimečnou generaci fotbalistů?
Máme asi dobrou vodu a hezké prostředí, protože kvalitních hráčů, kteří odtud pochází, je více. Musím jmenovat Milana Kopice, Honzu Kopice či Standu Tecla. Jsem za to rád, protože k rodnému kraji mám velký vztah. Na Vysočinu jezdím, co to jde. Budeme mě těšit, když hráčů podobných kvalit se v reprezentaci bude objevovat ještě víc. A ještě jedno bych k tomu chtěl říci.

Povídejte…
Je to odraz skvělé práce s mládeží v Jihlavě, Humpolci, Havlíčkově Brodě i jinde. To, že tady takové hráče máme, je vizitka právě těchto klubů a mládežnických trenérů v nich. Ta jména se moc nezmiňují, ale tohle je jejich vizitka a jejich práce. Klobouk dolů před nimi.

Zmínili jsme Skoty, dalšími našimi soupeři budou Chorvati a Angličané. Jakou máme kvalitu v porovnání s těmito týmy?
Když se podívám na to, jaká utkání náš tým pod trenérem Šilhavým sehrál, v jak vysoké intenzitě s kvalitním napadáním, držením míče, tak šanci máme. Samozřejmě nejsme tak individuálně zdatní jako třeba Angličané, ale vše můžeme nahradit jinak. Dobrou organizací hry a týmovým pojetím. V tom jsme jedineční. Když to takto pojmeme, jsme schopní trápit kohokoliv. Cestu ukázala Slavie, která v pohárech vyhrála zápasy, v nichž papírovým favoritem nebyla.

Do jaké míry může ovlivnit kvalitu hry i výsledky fakt, že se letos bude cestovat více než kdykoliv dříve?
Není to optimální, stejně tak covidová opatření, která jsou v jednotlivých zemích různá. Každý tým se na to nějak připravuje, nějak se s tím bude vyrovnávat. Nejlepší recept je ale vyhrávat. Když se to bude dařit, budeme postupovat dál, nikdo přelety řešit nebude. Úspěch to přebije.