Máte za sebou druhou jednoroční kapitolu v krajském přeboru. Už vás zklamání ze sestupu přebolelo?

Trochu. Pomalu se z toho dostáváme. Je to ale pořád v nás. Přiznám se, že jsme chtěli jako výbor končit, ovšem nenašel se nikdo, kdo by po nás štafetu převzal, takže to táhneme pořád dál ve stejném složení.

Pokud budeme analyzovat minulou sezonu. Co bylo hlavní příčinou sestupu?

Především jsme nedokázali proměňovat šance, což bylo patrné hlavně v domácích zápasech. Za celou sezonu jsme doma nedokázali vyhrát a to se pak zachraňuje soutěž těžko.

Na podzim jste obstáli, ale v průběhu zimy se vám úplně rozpadl střed obrany. Koller si to namířil do Rakouska, Jaroslav Praveček kvůli zranění kolene odehrál na jaře jen pár minut. I to je podle vás důvod sestupu?

Zcela určitě. Byli to pro nás klíčoví hráči. Především na hře Libora Kollera naše výkony stály a padaly. Bohužel dostal atraktivní nabídku ze zahraničí a rozhodl se ji využít. Jarda Praveček chyběl také moc, ale nebyl sám. Je potřeba vzpomenou i jeho bratra Jirku, který letos odehrál kvůli zdravotním potížím jen pár zápasů, ale dokázal v nich být gólový. Na podzim nám hodně pomohl hlavně v Okříškách.

Pojďme se už bavit o budoucnosti. V týmu jste měli hráče na hostování. Povede se vám je udržet i pro boje v I. A třídě?

V tomto směru je pro nás nejdůležitější Petr Kolací, který je hráčem Sezimova Ústí. Tamní béčko postoupilo do krajského přeboru, takže jsem se ani moc nedivil, když mi na dokopné oznámil, že u nás skončí. Bral jsem to už jako uzavřenou věc, ale poslední dny dávají naději. Petr kvůli zaměstnání asi nebude schopen v Sezimově Ústí tak intenzivně trénovat, proto se u nás možná objeví.

Dalším hostujícím hráčem byl Vejsada, který v sobotu hrál za mateřský Pelhřimov proti Třebíči. . .

Tam je situace jednoznačná. Pokud se dostane v Pelhřimově do kádru áčka, tak tam pochopitelně bude působit. Kdyby se do výběru trenéra Vokůrky nedostal, pak máme šanci ho na hostování získat.

Další klíčovou postavou a hráčem, kterého jste pravidelně získávali na hostování, byl útočník Kubů. Jak to bude s ním?

Toho už jsme koupili, je tedy naším hráčem. Lukáš zřejmě pod vlivem zklamání z výsledků soutěže dokonce pomýšlel na hraní jen okresního přeboru, ale teď jsem byl za ním na turnaji ve Velké Chyšce a z našeho rozhovoru vyplynulo, že si vše rozmyslel.

Kdo vůbec tým v příští sezoně povede. V kuloárech se už na konci sezony mluvilo o návratu slovenského trenéra Josefa Lehockého?

Tyto zprávy jsou pravdivé. Tým opravdu převzal Josef Lehocký. Chci ale říci, že se jednalo o připravovanou změnu. Jan Grombíř chtěl končit už v zimě a nechal se výborem přemluvit. Za sestup ho v žádném případě neviníme, naopak v našem klubu odvedl velký kus práce. Pacovskému fotbalu se obětoval, jezdil na tréninky několikrát týdně, ačkoliv se třeba sešlo jen osm hráčů. Odvedl maximum.

Josef Lehocký u kormidla pacovského fotbalu dokázal nemálo. Pod jeho taktovkou hrál tým skvělý fotbal a tento trenér ho málem dovedl do krajského přeboru. Co si od jeho angažování slibujete?

Především to, že v I. A třídě obstojíme a nedostaneme se do nějaké krize. Pokud by se nám povedlo udržet Petra Kolacího a k němu by přišli na doporučení právě Josefa Lehockého dva hráči ze Slovenska, z nichž jeden už se v Pacově ukázal, měl by tým určitě na to poprat se o špici tabulky. Josef Lehocký je typem trenéra, který dokáže tým pro práci o tréninku nadchnout, měl by být tím správným impulzem pro příští sezonu.