Jediným doplněním kádru je brankář Prchal, který by měl krýt záda dlouholeté jedničce Křížovi. Pak už v Humpolci počítají jen ztráty. Na přestup do Speřic odešel krajní obránce Řezáč, skončili Maršík a Pikl.

Hrát už nebude ani humpolecká ikona posledních let Koloušek. „Měl by ale zůstat alespoň součástí realizačního týmu,“ upřesnil trenér.

Na vzniklá místa v sestavě klub hledal náhradu v okolí. Bezúspěšně. „Oslovil jsem pět šest hráčů, bohužel bezvýsledně. Za dobré slovo nikdo hrát nechce a mladí nemají ambice. Divize pro ně výzvou není,“ pověděl Staněk.

Kádr je tak hodně úzký. A má i slabá místa. „Je nás asi třináct, což je na divizi málo. Alternativy nemáme na kraje obrany a posty v záloze,“ zmínil.

Přesto všechno Humpolec zvládl přípravu se ctí. V devadesáti minutách s žádným soupeřem neprohrál, před dvěma týdny se v Žirovnici radoval ze zisku Perleťového poháru. „To je asi největší turnajový úspěch klubu. Hráli jsme tam vůbec poprvé, získat nejstarší turnajovou trofej něco znamená,“ váží si výsledku Staněk.

Už méně radosti měl minulou neděli, kdy jeho tým vypadl v předkole MOL Cupu s Polnou. Oslabenému soupeři podlehl v penaltovém rozstřelu. „Mrzí mě to dost. V prvním poločase jsme měli minimálně čtyři vyložené šance. Kdybychom dali více než jeden gól, zápas bychom zvládli. Po přestávce jsme zaplatili za jednu nepozornost,“ hodnotil.