Hořepník útok na postup začal plánovat už v létě, ale na chvíli ho přibrzdily vnitřní problémy. Projevilo se to na prvních zápasech na hřištích soupeřů, prohrál ve Vyskytné (1:0) a v Petrovicích (3:2). Pak už ale začalo vše klapat. Sokol po pátém kole vystřídal na špici Senožaty a první příčku už nepustil.

Přezimoval s náskokem šesti bodů a jaro začal sedmigólovou kanonádou proti Petrovicím. Ačkoliv v odvetách na bodové výtěžnosti přece jen slevil, moc konkurentů neměl. Mezi vážné se řadila jen rezerva Budíkova. Tu ale porazil na jejím hřišti a Budíkov se dostal definitivně ze hry ostudným zápasem v Horní Cerekvi.

Za štiky soutěže na jaře platily celky Lukavce a Černovic B. Oba dokázaly pokořit dvacetibodovou hranici, ačkoliv podzim neměly zrovna skvostný. Pro Lukavec, který kvůli hráčské výměně musí stavět nový tým, to znamenalo posun z páté příčky na třetí, Černovice B se vyhnuly sestupu.

Jako zklamání lze označit počínání loni ještě účastníků Poutník ligy. Senožaty ani Vyskytná nenaplnily očekávané role favoritů soutěže a hlavně první jmenovaný klub patřil do šedi průměru III. třídy.
Boj o udržení byl hodně dramatický.

Po výkonnostním vzestupu Černovic B byly v sestupových vodách namočená tři mužstva. Mnich se na jaře hodně zlepšil, ale situaci si komplikoval nečekanými ztrátami v poločase prakticky vyhraných zápasů. V Čejově řešili spíše áčko, které bojovalo o záchranu o patro výše. Dvě kola před koncem mělo splněno i béčko, oddechlo si ale hlavně zásluhou povedeného podzimu. Černého Petra nakonec dostala Nová Cerekev, která se v této sezoně až neskutečně trápila střelecky.