Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Slavit v klubu u dálnice, to chtělo něco vydržet. Slabší jedinci padali pod stůl. „Bylo to stejné jako na hřišti. Kluci ze Speřic vždycky hráli tvrdě, důrazně, chtěli vyhrávat. Takové byly i oslavy s nimi. Nebudu to rozmazávat, bylo to hodně náročné,“ usmál se při vzpomínce.

Vztah ke klubu má dodnes velmi srdečný. Ne vždy tomu ale tak bylo. To v dobách, kdy oblékal dres Humpolce. „Nikdy jsem je neměl rád. Když jsme hrávali proti sobě s Jirkou Holendou, Martinem Pohanem či Mírou Vlčkem, tak jsme se pokopali jako koně. Pak jsem k nim přestoupil a na všechny jsem změnil názor. Dneska jsme velcí kamarádi, jezdíme spolu na ryby,“ popsal proměnu a ještě zdůraznil: „Speřice jako vesnice mi přirostla k srdci.“

Zmíněných kdysi velkých rivalů si David Holoubek váží i z jiného důvodu. Chová k nim obdiv jako ke trenérům. „Sice se věnovali hlavně svým synům, ale vychovali skvělé hráče. Hlavně proto se teď ve Speřicích přebor hraje,“ vyjádřil se.