Uvnitř Fotbalové asociace České republiky (FAČR) to pořádně vře. Čtvrteční valná hromada, na níž si především šéf pražské Slavie Jaroslav Tvrdík nebral žádné servítky vůči předsedovi FAČR Petrovi Fouskovi, to jasně dokumentovala. Tvrdík dokonce prohlásil, že nebýt blížícího se mistrovství Evropy v Německu (začíná již příští pátek), čelil by zřejmě Fousek možnému odvolání z funkce!

Bohužel musím konstatovat, že se slávistickým bossem v podstatě souhlasím. Fousek je v pozici předsedy fotbalové asociace už tři roky. Nevěřím na nějaké spasitele, ale po těch předchozích turbulentních letech a působení pánů Berbra, Pelty či Malíka jsem čekal pozitivní změnu, nějakou menší barevnou revoluci. Místo toho přišla nudná šeď.

Jestli něco českému fotbalu zoufale chybí, a to už dlouhou dobu, je to nějaká(é) vize. Uvedu pro mě nejkřiklavější příklad. České kluby válí v evropských pohárech, divácký zájem o ligu utěšeně roste, pražská S mají stadiony po okraj naplněné, plánují se nové arény…

Logicky bych od svazu očekával zapojení se do tohoto procesu, jeho podpoření, třeba úvahou nad možným budoucím společným pořádáním evropského šampionátu s Polskem či Rakouskem. A už bych na tom konkrétně pracoval. Vedle vyjednávání a sondáže s Poláky i Rakušany také zapojení se do situace se stadiony v Praze, Brně či Ostravě. To je přece krok, který musí každého českého fanouška sportu, nejen fotbalu, pořádně nažhavit.

Realita? Nula, nic, nezájem. Jakoby si na svazu řekli, všechno klape, tak co. Ano, na výsledek české reprezentace na Euru má předseda jen malý vliv. Pokud na něm ale český nároďák vybouchne, už bych se na místě Fouska poohlížel po jiném zaměstnání…