Po trenérské rošádě v klubu se v minulé sezoně stal dokonce prvním koučem juniorky.

Přesto ho to na hřiště stále táhlo a občas si „dával“ nějakou tu minutku. „Po postupu do I. A třídy jsem se rozhodl, že to ještě zkusím. Zdraví není ideální, kolena občas zlobí, ale dá se to vydržet,“ tvrdí útočník, který do trenérského tandemu dostal Josefa Blažka. Tím se mu otevřela šance být na hřišti častěji a výsledek? Třináct gólů! Průměr: Co kolo, to gól.

„Nějaký recept nebo vysvětlení, proč mi to tam tak padalo, nemám. Prostě se mi dařilo a pak za to mohou také spoluhráči. Když viděli, že dokážu střílet góly, dostával jsem víc přihrávek,“ říká skromně.

Pavel Hurda už ale po rekordech nebo střelecké koruně netouží. „Ačkoliv se stále cítím být více hráčem než trenérem a přeji si, aby to tak ještě nějakou dobu zůstalo, individuální úspěchy pro mě nic neznamenají. Přednost má tým. Klidně na jaře nedám žádný gól a vyměním to za dobré umístění mužstva v tabulce.“