Ponecháme-li stranou to, že při volbě Kataru dějištěm fotbalového mistrovství světa zřejmě tekly ropou vonící dolary proudem na všechny strany, největším problémem pro pověst turnaje bylo hromadné porušování lidských práv dělníků, kteří dřeli na četných nových stadionech a dalších stavbách. Mnozí ve vysloveně otrockých podmínkách umírali.

Katar to nakonec pochopil a snažil se před celým světem ukázat vlídnější tvář. I vedení FIFA si pochvalovalo, co všechno dokázali pořadatelé zlepšit, a šéf světové kopané Gianni Infantino dokonce označil evropské kritiky za moralizující pokrytce.

„Katar byl velmi důkladně monitorován a musel dodržovat určité standardy při stavbě stadionů. Pokud by tu byly problémy, sama FIFA by na ně upozornila jako první,“ řekla Deníku při startu šampionátu Katařanka Dana Habayeb. Otázka je, co si o tom mysleli sami bídně placení dělníci z Indie, Pákistánu a dalších zemí, ti se ale obvykle do médií nedostali.

Zoufalá rodina

Jak už to bývá, po skončení turnaje zájem světa ochabl. A začaly se dít poměrně zvláštní věci. Jak upozornil například britský deník The Guardian, několik set zahraničních pracovníků, kteří během MS působili jako ochranka na stadionech i dalších místech, bylo okamžitě propuštěno.

A to i když měli smlouvu ještě na tři měsíce.

Pokusili se protestovat, protože tak přišli i o peníze, na které měli podle smlouvy nárok. Zničehonic byli bez domova, bez práce a často s velkými dluhy. Odpověď Kataru? Asi 250 lidí, kteří zajišťovali hladký chod turnaje, bylo okamžitě deportováno ze země. Vůdci nespokojenců byli dokonce zatčeni, včetně Pákistánce Shakira Ullaha. Ten je za mřížemi dodnes.

„Shakirova rodina je teď ve vážných nesnázích. Jeho žena má nesmírné starosti,“ cituje The Guardian jednoho Ullahova příbuzného. Je třeba mít na paměti, že na příjmech pracovníků v Kataru jsou obvykle závislé početné rodiny u nich doma.

Ullah místo toho dostal (kromě trestu vězení) pokutu ve výši přes dva tisíce dolarů, což je víc, než kolik si vydělal během MS. A smutné je, že jeho osud nikoho z vedení FIFA nezajímá. Mocná fotbalová organizace mlčí. Nekomunikují ani katarské úřady, ani tamní pobočka Mezinárodní organizace práce (ILO), které prý Katar ročně přispívá částkou kolem 25 milionů dolarů.

Katar porušil vlastní zákony

Podle lidskoprávní organizace Equidem, která dlouhodobě dokumentovala mizerné životní podmínky dělníků při stavbě katarského veleturnaje, jsou zadržení muži trestáni pouze za to, že požadovali to, na co měli nárok.

„To je skutečný výsledek toho, jak FIFA bezohledně pošlapávala práva těchto lidí, kteří jí přitom pomohli k obřím ziskům,“ řekl ředitel zmíněné organizace Mustafa Quadri.

close Al Janoub Stadium: aréna s kapacitou pro 40 tisíc diváků info Zdroj: Shutterstock zoom_in Al Janoub Stadium: aréna s kapacitou pro 40 tisíc diváků

Objevila se i svědectví dalších mužů, kteří během šampionátu pracovali jako ochranka. Keňané Jacob a Patrick podle listu The Guardian dostali padáka skoro hned po finálovém zápase s tím, že si mají vybrat peníze za prosinec a opustit ubikaci. I oni přitom měli smlouvu ještě na tři měsíce, která podle katarských zákonů (naoko liberalizovaných právě kvůli MS) nesměla být vypovězena bez upozornění alespoň měsíc předem.

„Když nás potřebovali, chovali se k nám slušně, ale jakmile mistrovství skončilo, neznamenali jsme pro ně nic,“ popsal Jacob, který byl spolu s dalšími deportován.

Pro ilustraci: řadoví pracovníci jako Jacob a Patrick si během MS vydělali za měsíc 600 dolarů (asi 13 tisíc korun) plus stravu a ubytování. V práci byli každý den a sledovali, jak si fanoušci z celého světa užívají katarského pohostinství. „Prý to bylo nejkrásnější mistrovství světa v historii. My jsme ale přišli o všechno,“ posteskl si Patrick.