Kliknutím zvětšíte
Jiří Hájek sice pracoval jen v regionálním klubu, ale platil za pokrokového kouče. Trval na kvalitní kondiční přípravě hráčů už v útlém věku a nebál se do tréninkových jednotek vnést novinky, o kterých byl přesvědčený, že mohou přinést výsledky. „Kluky jsem honil, neslevil jim nic. Určitě by vám to řekli i teď,“ potvrdil, že byl pes.
Metody hledal na západě. Inspiraci našel především v Nizozemsku. „Získal jsem instruktážní video z tréninku mládeže Ajaxu Amsterodam. Všechno jsem si nastudoval. Cvičení jsem se nejdříve naučil sám, pak jsem to klukům předváděl,“ prozradil.
Aby mohl podle návodu začít trénovat, musel překonat potíže tehdejší doby. „Pomůcky nebyly, proto jsem si nechal vyrobit takové stříšky. Sloužily nám na trénink techniky, na taková speciální cvičení,“ objasnil a přidal historku. „Když jsem později trénoval áčko, poslali nám na vyzkoušení hráče, který hrál druhou ligu. Takový Radek Čihák ho v těchto cvičeních strčil do kapsy. Tak to měli kluci za ta léta naučené.“
Tréninky pod Hájkovým vedením měly další specifika. „Vždy jsme třicet minut věnovali cvičením na rychlé nohy, hodně jsem dbal na to, aby kluci byli neustále na špičkách. Důležitý byl i rozvoj koordinačních dovedností,“ vyjmenoval pilíře přípravy.
Hráče dřel, ale nepřetěžoval. V tomto směru nešel cestou pokus-omyl. „Měl jsem na to tabulky. Vytvořili je někdy v sedmdesátých letech v Anglii. Bylo tam přesně popsáno, co kluk v daném věku může dělat a v jaké intenzitě. Držel jsem se toho,“ vysvětlil Jiří Hájek.
Že mu pod rukami rostou reprezentanti, si neuvědomoval. „To se v té době poznat nedalo. Kluci byli šikovní, ale jen o talentu to není. Aby se Kopic s Teclem někam dostali, museli být ochotni na sobě tvrdě pracovat. Měl jsem několik podobně talentovaných, kteří tvrdě trénovat nechtěli, a dnes jsou v nízkých soutěžích nebo nehrají fotbal vůbec,“ pověděl.
Trenérskou kariéru uzavřel před dvěma lety. Naposledy pracoval s humpoleckým žákovským týmem. Jak ale říká, přestalo ho to bavit. „Cítil jsem, že už to není ono. Bylo toho na mě moc. Děti nechtěly poslouchat. Rodiče měli pocit, že jsou trenéři. Přitom, když jsem se bavil s Davidem Holoubkem, tak mi říkal, že ve Spartě rodiče na trénink přípravek vůbec nesměli,“ připomenul poznatky trenéra, jehož hráčskou kariéru také ovlivnil.
Jiří Hájek dál fotbal sleduje. Nekritizuje, ale tuší, proč nám přestali růst Rosičtí, Nedvědové, Čechové. „Obětovali jsme masovost na úkor elitě. Falešné elitě. Větší kluby v si v žácích vybírají ne ty šikovné, ale narostlé. V dorostu pak zjistí omyl a kluci se vrací do mateřských klubů zpět,“ všiml si a dal návod trenérským následovníkům: „Je potřeba nechat hrát všechny, neusilovat za každou cenu o výsledek. To, že je kluk v žácích malý, neznamená, že nevyroste a nakonec nebude na fotbal šikovnější než ostatní.“
32
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
