Byl to váš první zápas v roli rozhodčího. Jak jste si to užil?
Užil jsem si to moc. Chtěl bych poděkovat hráčům za to, jak k utkání přistoupili. Hráči se věnovali fotbalu a nemusel jsem do toho příliš zasahovat. Myslím si, že to bylo povedené odpoledne.
Kde vznikla myšlenka, že by si předseda OFS vyzkoušel roli rozhodčího?
Bavili jsme se o tom už dříve na výkonných výborech. Posledním impulsem byl předseda komise rozhodčích Michael Kvítek, který řekl, že bychom takovouto akci mohli uskutečnit. Chtěl bych, aby mladí kluci začali pískat a nebáli se toho, proto jsem si to vyzkoušel.
play_fill
Ví se, že rozhodčích je v celé republice málo. Jak přilákat mladé kluky, aby měli o tuto činnost zájem?
Je to nevděčná role. Já měl výhodu, že si ke mně možná hráči nedovolili tolik z pozice bývalého hráče. To si všichni uvědomujeme. Musí se pracovat i v klubech. Za prvé jak se chovat k rozhodčím a za druhé se třeba pokusit vyprofilovat někoho z klubu, kdo by mohl začít pískat jako laik a postupně by se do toho dostal. Zároveň je to brigáda, protože jsou za to peníze. Finančně to je poměrně zajímavé, hlavně ve chvíli, kdy rozhodčí postoupí do vyšších soutěží. Dá se tím poměrně hezky přivydělat. Rozhodčí určitě potřebujeme, aby si to hráči nemuseli pískat sami. Pracujeme s tím, bojujeme s tím. Teď se povedlo nějaké kluky přivést. Budeme doufat, že u toho vydrží a rozhodcovská základna se nám rozroste.
Připravoval jste se nějak speciálně na utkání?
Upřímně moc ne. Hráčům jsem před zápasem říkal, že budu pískat spíše podle citu. Samozřejmě neznám fotbalová pravidla do posledního písmenka. Myslím si ale, že jsme utkání zvládli. Hlavně jsem měl na čarách zkušené kluky. Kdyby se něco dělo, určitě by zasáhli. Naštěstí to nebylo potřeba.
Předsedu svazu dělá zadarmo
Jaká to byla výhoda mít za asistenty ligového rozhodčího a rozhodčího z ČFL?
Bez toho bych do takové akce nejspíš nešel. Přeci jen se jedná o oficiální soutěž a může se stát cokoliv. Zaplaťpánbůh za to, jak k tomu kluby přistoupily a nebylo v zápase nic dramatického. Určitě jsem byl rád jak za Tondu (Antonín Bohata pozn. red.), tak Kvíťase (Michael Kvítek). Bylo to velké plus.
Kromě toho, že jste bývalý ligový hráč, jste také předseda Okresního fotbalového svazu Liberec. Můžete lidem přiblížit, co je náplní vaší práce?
Je to hlavně starání se o mládež v menších klubech na Liberecku. Neříkám, že to dělám úplně já. Máme na to pozici GTM, kterou zastává Mikuláš Borkovec. Celou agendu svazu vede sekretářka Rina Havlíčková. Jedná se tedy o organizaci tří soutěží, které spadají pod OFS Liberec plus mládežnické soutěže a turnaje pro děti.
close
info
Zdroj: Deník/Tomáš Honzejk
zoom_in
Bývalý ligový fotbalista a nyní předseda OFS Liberec Benjamin Vomáčka si vyzkoušel roli rozhodčího
Jedná se o vaši hlavní práci?
Ne, je to pouze čestná funkce. Děláme to dobrovolně a nejsou za to žádné peníze.
A fotbal ještě hrajete?
Pracuji v Jablonci, kde jsem ředitelem mládeže a trénuji třetiligový B-tým. Jsem registrovaný v Držkově, ale po operaci kolene z minulého roku jsem tam nebyl. Přes rok jsem tedy fotbal nehrál a nepředpokládám, že bych se k němu vrátil. Myslím si, že jsem pověsil kopačky na hřebík.
Chybí vám fotbal?
Mám toho tolik, že mi fyzicky ani nechybí. Pořád se motám kolem fotbalu. Trénuji, jsem funkcionář. V podstatě 24 hodin denně se pohybuji ve fotbalovém prostředí, takže mi fotbal jako takový nechybí.
Máte toho opravdu hodně. Jak to stíháte časově a co na vaše vytížení říkají doma?
Rodinu tu mám na výletě (rozhovor byl pořízen po utkání v Machníně). Časově je to samozřejmě náročné, doma moc nejsem. Když jsou ale dva lidi rozumní a komunikují spolu, dá se to zvládnout. Máme malého syna, který hraje za Slovan, takže se chodíme dívat také na něho. Fotbal je tedy náš celoživotní rodinný fenomén.
