V osmatřiceti letech a po několika sezonách ve vyšších soutěžích má z kanonády radost, ale zároveň zůstává s nohami pevně na zemi. „Já už to tak neberu, jestli nějaký ten gól dám nebo ne. Důležité pro mě je, jak hrajeme jako tým. Líbí se mi, že jsme dobrá parta, i když jsme se dali dohromady teprve nedávno,“ svěřil se.

Pavel Hurda platil za ikonu pelhřimovského béčka už před lety. To ale tým hrál 1. A třídu. Po sestupu z ní vedení klubu béčko rozpustilo. „Končil jsem ještě rok před tím kvůli zdravotním problémům,“ vysvětlil.

Trápila ho a trápí kolena. Proto pět let do míče prakticky nekopl. Fotbal jen sledoval. „Jen jednou mě kamarád přemluvil, abych si v Cerekvi zahrál přátelák. Jinak jsem nehrál. Až v létě se ozvali kluci, že by chtěli dát v Pelhřimově zase do kupy béčko a že mají málo hráčů. Proto jsem chtěl pomoci,“ vysvětlil důvod návratu na trávníky a ihned dodal: „Žádnému jinému klubu už bych na to nekývl.“

Návrat do pelhřimovské kabiny si ale nemůže vynachválit. Důvodem rozhodně není to, že nově sestavený tým zatím jen vyhrává. „Líbí se mi, jak to Míra Vacek s Martinem Moravcem poskládali. Základ tvoří kluci mého věku i starší, ale doplňují to dorostenci nebo ti mladší z áčka. Podle mě máme ideální mix a je skvělé, že si rozumíme i po lidské stránce,“ uvedl.

Fotbalový „prales“ ho příjemně překvapil. „Čekal jsem, že to bude hodně tvrdé, že po nás soupeři půjdou. Žádné záludné fauly jsem ale zatím neviděl. Soupeřům za to chci poděkovat, protože všichni další den chodíme do práce,“ těší ho ohleduplnost protivníků.