Po deseti zápasech máte šest bodů. Jak hodnotíte neúplný podzim?
Byl velmi složitý, po všech stránkách. My jsme sice předposlední, ale troufnu si říct, že jsme předváděli lepší fotbal než vloni. Je jen škoda, že se nepodařilo dohrát celou první polovinu, doufali jsme, že zafunguje naše kouzlo posledních zápasů a nějaké body ještě získáme.

Když pomineme prohru 7:0 v Pelhřimově, ze které se věda určitě nedělá, který zápas byl pro vás největším zklamáním?
Co se týče výkonu, tak asi porážka 5:1 v Přibyslavi. Přece jen je to tým, se kterým hrajeme o záchranu. Tam to byl ale specifický zápas, který nezvládl ani rozhodčí. To ostatně ilustruje i fakt, že Tomáši Kotačkovi byl zkrácen trest za červenou kartu.

Když nepočítáme kontumaci v Náměšti, tak v těchto dvou zápasech jste inkasovali dohromady dvanáct branek. Ve zbylých sedmi taky dvanáct, pořád je defenziva to, o co se můžete opřít?
Ano, my jsme věděli po postupu do krajského přeboru, že je to podstatně fotbalovější soutěž než A třída. V defenzivě ale nezaostáváme. Bohužel nás trápí útočná činnost, dáváme málo gólů, strašně se na ně nadřeme. Doma jsme bohužel ani jednou nevyhráli, ale nebylo to z naší strany zase tak špatné. Zkušenější tým by ze zápasů s Okříškami a Velkým Meziříčím B vytěžil více. My jsme ale bohužel neskórovali, a tak jsme prohráli.

Vzpomenete i na nejlepší zápas?
Spíš jen na jeden poločas. Bedřichov jsme v první půli jasně přehrávali, vedli 1:0. Góly jsme měli dát minimálně tři. Pak jsme dostali smolně na 1:1 a už jsme zápas na naši stranu překlopit nezvládli. Patrně je to i tím, že jsme přešli na nového hrotového útočníka. Zmíním i výhru v Žirovnici. Tam jsme ale měli štěstí, vypadalo to, jako když hrála Sparta proti Českým Budějovicím. (smích)

Odešel hrotový hráč Milan Novotný, vy jste angažovali zkušeného Aleše Pacase…
Jenže ten měl zdravotní potíže. Zkoušeli jsme vysunout dopředu Tomáše Kotačku, všechno chce ale svůj čas. Doby, kdy se daly získat adekvátní posily na Třebíčsku, jsou už pryč. My si musíme vychovat hráče ve vlastních řadách. Slibně to rozjel Matěj Pánek, ten alternuje ve středu pole, ale je ještě mladý a potřebuje zkušenosti. Aspoň se nám podařilo angažovat mého syna Luboše na kraj zálohy.

Jenže na druhém halvu jste přišli o Václava Říhu!
To je právě ten problém. Nechci moc brečet, všechny týmy se potýkají se zraněními. Jenže pro nás je Vašek důležitý hráč. Vnášel do hry drajv, těžko se nahrazuje.

Cítíte na hráčích nervozitu, že podruhé v řadě jste po podzimu na chvostu tabulky?
Určitě ne. Jsme vesnický klub, máme velkou podporu u diváků. My to bereme jako svátek, pro obyvatele Šebkovic je každý fotbal společenská událost. Říkám, že jsme v krajském přeboru na návštěvě. Když spadneme, tak budeme hrát A třídu. Svět se nezboří. Kluci se za nějaký čas vyhrají a určitě se zlepší.

Už jste přemýšlel o přípravě?
Je těžké soudit, co bude dál. Už v prosinci se ale budeme bavit fotbálkem, s přípravou začneme brzy v lednu.