Jakoby měl v kopačkách dynamit. Útočník fotbalistů Kamenice nad Lipou Martin Dvořák zkraje letošní sezony na hřištích doslova řádí. Ve čtyřech utkáních letošního ročníku 1. A třídy, do nichž nastoupil, totiž zatížil konto svých soupeřů už jedenácti přesnými zásahy. „Mám formu, do čeho kopnu, to skončí v síti,“ usmíval se v rozhovoru pro Deník třicetiletý kanonýr.

Martine, zdá se, že jste v úvodu nového ročníku k nezastavení?
Skoro to tak vypadá, především v domácích zápasech. Na podzim jsem ze tří nastoupil do dvou a v obou to bylo střelecky slušné (Štokům vstřelil Dvořák čtyři branky, Černíči dokonce pět – pozn. autora). Myslím si ale, že herně jsem nepředvedl nic extra. Mé góly jsou především zásluhou spoluhráčů, máme v týmu spoustu šikovných kluků. (usmívá se)

Většinu branek tedy střílíte po vypracovaných akcích?
Přesně tak. Není to tak, že bych dával góly po individuálních akcích, v nichž bych to strhl na sebe. Spíše jde o kombinační akce, kdy jsem na jejich konci před brankou. Ale daří se mi.

Hrával jste krajský přebor, za jihočeskou Soběslav dokonce divizi. Zúročujete nyní tyto štace v nižší soutěži?
Určitě nyní prodávám předchozí zkušenosti. Hraji v pohodě, nic mě netlačí, to se pak hraje skoro samo.

Byl nebo byly z těch jedenácti branek, které jste v úvodních kolech nastřílel, některý, který se vám opravdu povedl?
Zmínil bych dva, každý byl po úplně jiné akci. První jsem zaznamenal v úvodním poločase utkání v Telči. Dostal jsem na nohu aut, obtočil se kolem protihráče do středu hřiště a z krátkého nápřahu poslal balon gólmanovi pod břevno.

A ten druhý?
Teď naposledy proti Černíči. Po pěkné kombinaci na jeden dotek mi Tomáš Hadrava sklepl balon pěkně proti noze a já už neměl problém se zakončením. Pro oko diváka moc pěkná akce.

Po takových střeleckých galapředstaveních bych očekával, že si vás budou obrany soupeřů hodně všímat. Děje se to?
Zaznamenal jsem to už ve druhém kole v Třešti, tam si na mě dávali obránci velký pozor. Asi také proto jsem tam nedal gól, ale ani celkově od mančaftu to nebyl nijak extra kvalitní výkon. I teď s Černíčí mi hráli více na tělo, předtím v Telči také, ale už si na to dávám pozor a přizpůsobím tomu moji hru. Zatím jsem si s tím poradil.

Pět utkání = pět výher při závratném skóre 33:5. Kamenice letos soupeře doslova drtí…
Výsledky plně odpovídají průběhu zápasů. V každém utkání nám prvních patnáct minut trvalo, než jsme si soupeře očuchali, ale jakmile padne první gól, spadne to z nás a jedeme za výhrou. Jsme v kabině nastavení tak, že je jedno, zda vedeme o jeden gól či o pět, pořád hrajeme na sto procent.

Nic jiného než postup do krajského přeboru asi neberete, že?
Určitě ano. Předchozí dva roky po sobě nám možný postup zkazil covid, o to větší snahu letos máme. Všichni makáme na sto procent, abychom nic nepodcenili.

Zatím to vypadá na jízdu start – cíl…
Nechci nikterak podceňovat naše dosavadní protivníky, ale určitě to nebyly mančafty, s kterými se budeme prát o postup.

Které celky budou vašimi největšími protivníky?
Rozhodně Světlá nad Sázavou a béčko Havlíčkova Brodu. Když jsme ve Světlé v červnu hráli krajský pohár, nikterak se tím netajili. Co jsem pak slyšel, tak v Brodě by rezervu rádi posunuli do přeboru. Zatím se daří také Leštině, nebezpečný bude i Dobronín. Vidím v soutěži dobře čtyři nebo pět mančaftů, které nás prověří.

Nyní jedete na hřiště posledního Nového Rychnova, který ještě nezískal ani bod. Bude další střelecký festival?
Určitě bych si to přál, ale v Rychnově se nám dlouhodobě nehraje moc dobře. Já tam hrál jen jednou, někdy před šesti lety, ale co teď kluci říkají, pokaždé to tam bylo těžké, rozhodně bych je nepodceňoval. Může se stát cokoliv, proto musíme hrát zodpovědně od první do devadesáté minuty. Klíčové jsou body, spokojení budeme s jakoukoliv výhrou.


Načítám tabulku ...