„Sice jsme věděli, že jdeme správnou cestou, že jsme ve výkonnostním progresu, přesto je to výsledek až nečekaný. Druhé místo je skvělé, máme na dostřel i vedoucí Pelhřimov,“ připomenul zajímavě rozdané karty před jarem.

Žirovnice přitom mezi favority soutěže rozhodně nepatřila. V krajském přeboru je teprve druhou sezonu, přičemž tu nováčkovskou zakončila rozpačitě. Na jaře hodně prohrávala, tabulkou padala až na konečné desáté místo.

Přesto se poučila, hráči nasbírali zkušenosti. „Právě jaro nám ukázalo cestu. Udělali jsme vše pro to, aby se neopakovalo. Máme asi nejmladší, nebo jeden z nejmladších mančaftů v soutěži a kluci se museli v krajském přeboru otrkat,“ vysvětlil Miroslav Zeman, který prostě musel mít s týmem trpělivost.

„Mnohokrát se stalo, že jsme ztratili dobře rozehrané zápasy, dostávali jsme hloupé góly. Působili jsme nervózně, soupeři nám to otáčeli. Tohle už máme za sebou. Přestali jsme platit daň z nezkušenosti. Těší mne, že jsme to zvládli i na venkovních hřištích, kde jsme byli prakticky nejlepší,“ připomenul Zeman.

Slavoj venku opravdu zářil. Ze sedmi zápasů prohrál jen jediný.

Ne všechno bylo ale od začátku sezony růžové. Po pohodové výhře nad Třebíčí a remíze v Přibyslavi přišla studená sprcha. Tou byly dvě vysoké porážky s Pelhřimovem a Ledčí nad Sázavou.

Nutno říci, že to byly porážky zasloužené, Slavoj se v tu chvíli zmítal v krizi.„Bylo tam špatné nastavení. Nezvládali jsme bránění a platilo to o všech hráčích, kteří byli na hřišti. Do obou zápasů jsme nastoupili, že se nám nemůže nic stát, a stalo se,“ vrátil se trenér k přelomu září a srpna.

Šlágr nezvládli

Bolestivější byla prohra s Pelhřimovem, zápas má přece jen příchuť derby. „Před utkáním jsem už v týdnu tušil, že to špatně dopadne, ale nebyl jsem schopný s tím nic udělat. Nedokázali jsme se obětovat, vydat ze sta procent. Soupeř byl na nás skvěle připravený,“ vzpomenul Zeman a část viny vzal i na sebe. Přiznal, že se svým kamarádem na lavičce Pelhřimova Pavlem Regáskem prohrál. „Musím uznat, že na nás taktiku vymyslel dobře. Přechytračil nás.“

Dvě vysoké prohry ale padly na úrodnou půdu. Následovala totiž ostrá debata v kabině, ujasnění rolí a povinností především mezi klíčovými hráči a výsledkem byl velký výkonnostní vzestup. Pak už Žirovnice začala směřovat do horních pater tabulky.

„Našli jsme ideální rozestavení, začali jsme vyhrávat. Přitom jsme ale neměli lehké soupeře. Hlavně výhry ve Speřicích a Nové Vsi měly velkou cenu,“ připomenul cenné skalpy. Podzim zakončila impozantní série šesti vítězství.

Výkony i sebevědomí týmu ve druhé polovině podzimu prostě rostly. Na krajský přebor nadstandardně kreativní hráči Vodáček s Dýnkem nalezli společnou řeč, skvěle se doplňovali. A především nebyli v tom sami.

„Rozhodně jsme nebyli týmem jen těch dvou. Jako skvělá posila se začal ukazovat Kučera, který nám z pozice záložníka pomohl i střelecky. Takový Vaš, jehož znám od útlého dětství, vyrostl v klíčového hráče, skvělý podzim na šestce odehrál Hadrava. A mohl bych pokračovat,“ vyjmenovával ty nejlepší. Hráče, kteří udělali velký výkonnostní skok.

Šeptem o postupu

I proto mohou v Žirovnici zaznívat v minulosti hodně neslýchané věty. Třeba o tom, že se bude hrát o divizi. Hráči ale musí podobná slova říkat hodně potichu, protože u trenéra v tomto směru na pochopení nenarazí. „Musíme mít na paměti, že jsme dosáhli výsledek, který je v řadě směrů pro Žirovnici nadstandardní, výjimečný. Proto musíme zůstat na zemi, bude těžké tuhle pozici obhájit. Nesmíme začít bláznit, protože to by byla cesta do záhuby. Soupeři na nás už budou připravenější, rozhodně nás teď nikdo nepodcení,“ varuje před zrádností jarních odvet.

Minimálně na papíře Slavoj v odvetách slabý rozhodně nebude.

Z Jindřichova Hradce by se mu měl po půlroční zkušené vrátit Cajz a přesunu opačným směrem se brání Kučera. V Žirovnici je spokojený. „Pokud mám poslední zprávy, tak jednání s Hradcem dopadla pro nás dobře. Kučera má velký zájem u nás pokračovat,“ těší Miroslava Zemana.