Kapitán Pelhřimova je tradičním exekutorem penalt, letos kopal už čtyři. A ve všech případech z toho byl gól. I když jednou měl namále. Ve druhém kole proti Šebkovicím zahrával dvě a druhou v pořadí mu brankář vyrazil. „Naštěstí přímo ke mně, takže jsem to stihl dokopnout do sítě,“ doplnil.

Následující proměnil v zápase s Přibyslaví, stejně jako v neděli ve Speřicích vsadil na ránu k levé tyči. „Nemám jedno místo, měním to. Ale ty dvě byly jako přes kopírák,“ uvedl. Ve Speřicích to měl možná trochu snazší. Dostal radu od spoluhráče. „Když jsem si bral míč, přišel za mnou Martin Kostroun, že soupeři radili gólmanovi, aby zůstal stát. Neříkám, že jsem se tím vyloženě řídil, ale mé rozhodnutí to utvrdilo,“ vysvětlil.

Pelhřimov má nyní v Danielu Poulovi jistého exekutora. Navíc střelce, který má s kopáním penalt dlouholeté zkušenosti. „Kopu je od žáků. Baví mě to. Důležité je, že mi trenér věří,“ zmínil se. Každopádně trenér Pavel Regásek jeho gól ve Speřicích neviděl. Jak se přiznal, otočil se. „Vůbec nevím, že to udělal. Ale to nebylo o nedůvěře ale spíš o pověrčivosti. Asi to má jako Trpišovský ve Slavii,“ zasmál se.

Na penalty vědecky nejde. Statistiky o výběru stran brankářů týmů krajského přeboru si nevede. „Nemyslím si, že by to mělo nějaký smysl. Brankáři, stejně jako my střelci, mění strany,“ vysvětlil. Každopádně je přesvědčený, že výhoda střelce se při současném výkladu pravidel zvyšuje. „Podívejte se, co se stalo Slavii. Brankář, který musí stát na čáře, nemá moc velkou šanci. Jsem přesvědčený, že když se míč kopne razantně a k tyči, tak nemá prakticky žádnou,“ nastínil svůj pohled na věc.


Načítám tabulku …