Kdykoliv mluvím Imrichem Brdečkou, chválí vás. Vyzdvihuje váš přínos, vaše tréninky. Hřeje vás to?
Musím mu poděkovat. Moc si toho vážím. Imru vnímám jako člověka, který toho hodně dokázal jako hráč, řadu let strávil v roli fotbalového funkcionáře a trenéra. Má něco za sebou. Chovám k němu velký respekt. Když mě Vašek Zástěra oslovil, abych šel do Humpolce trénovat, tak má podmínka byla, že Imra u toho bude dál.
Jaká je vaše dělba práce? Nevypadá to tak, že by jeden z vás byl hlavním trenérem a druhý asistentem.
Pojmenované to nemáme a není to pro nás nutné. Tedy alespoň z mého pohledu. Radíme se spolu. Pro nás je důležitý páteční předzápasový trénink. Vidíme na něm většinu hráčů, pak si sedneme a domlouváme se na věcech směrem k zápasu. Musím říci, že názory máme většinou shodné.
Vzhledem k pro fotbal hodně podivnému roku veřejnost ani moc nemohla vysledovat, kdy jste na lavičce humpolecké juniorky začal. Bylo to už v lednu?
Přesně tak. Bohužel jsme od ledna do března stihli udělat jen trochu práce. Teď máme za sebou druhou fázi.
Imrich Brdečka je na lavičce humpolecké juniorky více než desetiletí. Bylo těžké do jeho výsostného prostoru vstoupit?
Nabídku jít k béčku Humpolce jsem dostal někdy před dvěma lety. Mezitím jsem byl v Čejově, Mírovce. Když se ta nabídka objevila znovu, tak jsem trval, že si sedneme i s Imrou Brdečkou. Nechtěl jsem jít na jeho místo. Překvapilo mě, že můj příchod přivítal. Řekl, že si chce odpočinout. Já mu řekl, že na to má dost času a dohodli jsme se, že budeme pracovat společně.
Zmínil jste, že se hodně shodujete. Vzpomenete na okamžik, kdy jste se názorově rozcházeli?
To je těžká otázka. Když nad tím přemýšlím, tak snad ani ne. My jsme oba na stejné vlně. Za deset podzimních zápasů tam žádná třecí plocha nevznikla. Samozřejmě jsme občas měli odlišný názor na to, zda toho kterého hráče dát do sestavy či ne. To ale není žádný spor. To je běžná věc.
Berete Imricha Brdečku jako svého mentora, učitele?
Spolupráce s ním mi může dát spoustu věcí. Už jen kvůli tomu, že si zahrál daleko vyšší soutěž. Může mě posunout výš, má zkušenosti. Líbí se mi jeho názory na fotbal, rád s ním diskutuji.
Do teď jsme se bavili o vašem trenérském kolegovi a ne o týmu. Jak ten vnímal váš příchod? Přece jen jste přišel a trochu rozbořil staré pořádky.
Jsem na hráče náročný, ale snažím se s nimi hodně mluvit. Myslím si, že kluci pochopili, co od nich chci. Nejsem ochotný slevit ohledně disciplíny. Měl jsem trochu obavy, jak to přijmou, ale vzali to za ten správný konec. Přijde mi, že jsou motivovaní. Pochopili, že bez tréninku se to hrát nedá.
Máte tedy z roku v Humpolci dobré pocity?
Mám z toho, co děláme, obrovskou radost. Změnili jsme nastavení béčka, které je tu teď opravdu pro to, aby vychovávalo mladé hráče. Aby kluky, kteří přijdou z dorostu, za dva tři roky posunulo výš. To je, co mě žene dopředu a dělá mě spokojeným.
Načítám tabulku ...