Jak byste zhodnotil podzimní část soutěže?
Myslím si, že po fotbalové stránce to bylo hodně solidní. Akorát výsledky nejsou takové, jaké by si představovala celá kabina. Od minulého roku jsme však udělali hromadu práce, nebojíme se hrát fotbal.

A jak jste na tom vy? Také se cítíte na hřiště jistější?
Tím, že jsem toho vloni skoro moc neodehrál, byly pro mě první zápasy těžké. Postupně to bylo lepší, už mám tu jistotu. Myslím, že i kluci to vidí a víc mi věří.

Karel Pojezný
narozen: 23. 9. 2001
fotbalový obránce
klub: FC Vysočina Jihlava
kariéra: 22 zápasů ve 2. lize,
1 gól
podzim 2021: odehrál všech
15 utkání, ve kterých nechyběl ani minutu

V tabulce jste na tom zhruba podobně jako vloni. Tedy ve středu pořadí. Není to trošku zklamání?
Určitě je. Jak jsem říkal, hrajeme dobrý fotbal, ale několik zápasů jsme ztratili v samém závěru utkání. Zbytečné prohry 0:1 skoro v poslední minutě a podobně. Přesto si myslím, že máme na to, abychom hráli o baráž.

Domníváte se, že o těch zápasech, které vám protekly mezi prsty v závěru, rozhodly vaše malé zkušenosti?
Ano, ale je to méně, než to bývalo. A ani se na to nemůžeme vymlouvat. Jsme spolu už rok a půl, teď přišel Zub (zkušený středopolař Lukáš Zoubele - pozn. aut.). Ale určitě to tím trošku bude.

Většinou to byly branky ze standardních situací. Jednalo se o individuální chyby, nebo jste tam dělali něco špatně jako celek?
Šlo tam o individuální chyby. Každý si musí své hráče hlídat. Celkově bráníme tyto situace stejně, bylo to spíš o tom, že tam někdo zaspal a podobně.

V brance vám kryje záda Luděk Vejmola. Jaké to je, hrát před tak zkušeným gólmanem?
Je to skvělé. Já ho znám už z doby, kdy tady byl předtím ještě za trenéra Kučery. Vyzařuje z něj jistota, cítíte, že se na něj můžete spolehnout.

Fotbalisté FC Vysočina Jihlava získali na podzim dvacet bodů. Podle trenéra Jana Kameníka jich mělo být o šest více.
Musíme hráče tlačit k větší zodpovědnosti, plánuje pro jaro šéf Vysočiny Vaculík

Během podzimu jste se konfrontovali se sestupujícími celky z ligy nebo silným béčkem Sparty či Vlašimí, vlastně béčkem Slavie. Jak jste se cítil při konfrontacemi s hráči těchto celků?Například kluky ze Sparty znám z reprezentačních srazů. Ale třeba Příbram mě zklamala, čekal jsem od ní víc. To samé od Opavy. Čekal jsem, že když hráli první ligu, budou lepší.

Pokud jde o Spartu, v médiích probleskla informace o jejím zájmu o vás. Je to stále aktuální?
O Spartě nic nevím. Nikdo mě nekontaktoval, s nikým jsme nemluvil.

Trenér Kameník měnil v průběhu podzimu i herní systém týmu. Co vám vyhovovalo víc? Tří, nebo čtyřobráncový systém?
Určitě hra na tři obránce. Je to takové více ofenzivní, to mi vyhovuje.

Který zápas se vám na podzim povedl nejvíce?
Asi Táborsko. To jsem dal svůj první gól. (směje se) Pokud jde o tým, tak určitě pohárové vítězství nad Pardubicemi.

Fotbalové dresy na Vysočině: Bohdalov a Moravec.
Fotbalová módní přehlídka dresů. U klubů na Vysočině převládá ve vzorech klasika

A na co byste nejraději zapomněl? Co se vůbec nepovedlo?
Určitě Líšeň (inkasovaná branka v nastaveném čase, porážka 1:2).

Postupně jste se v sestavě zabydlel ve dvojici s Tomášem Vlčkem. S ním nastupujete také v mládežnických reprezentací. Je to asi velká výhoda, že se důvěrně znáte?
Samozřejmě je. V Jihlavě spolu hrajeme už rok, k tomu reprezentace. Už víme co od sebe čekat a vzájemně si na hřišti pomáháme.

Když už jsme srovnávali celky druhé ligy. V reprezentaci jste také nastoupil proti řadě kvalitních týmů. Itálie, Německo… Kdo byl podle vás nejlepší a nejtěžší soupeř?
Jednoznačně Německo! Ti byli opravdu úplně někde jinde. Byli fotbaloví. I ze situací, které by se nám zdály neřešitelné, dokázaly vyjet. Nahrávali si na malém vápně pod tlakem a podobně. Hráli úplně v pohodě. Bylo vidět, že si ohromně věří. Že se nebojí tolik jako my.

O kabině Vysočiny se již léta traduje, že je v ní dobrá parta. S kým si vy nejvíce rozumíte?
Já jsem takový, že si rozumím s každým. Dokážu se pobavit s každým.

V utkání 13. kola FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY mezi žižkovskou Viktorií a Vysočinou Jihlava branka nepadla.
Koncovka je naše slabina. Zabíjí nás to a okrádá o body, netají asistent Pavlík

Kdo nejvíce prožívá porážky. A kdo nejvíce slaví úspěchy?
Tom Vlček hodně prožívá výhry. Porážky nemá rád nikdo, ale hodně je prožívá Zub.

Dva zápasy odtrénoval místo nemocného kouče Kameníka asistent Jozef Pavlík. Přišel mi o hodně impulsivnější než hlavní trenér. Byla to pro vás změna?
Mě to překvapilo, protože pan Pavlík je na tréninku úplně jiný. Je klidný, spíše pan Kameník je slyšet. A nyní to byla velká změna. Ale je důležité, když vidíte, že i trenér s týmem žije.

Jak to máte po povedeném podzimu doma? Rodiče už na vás tolik netlačí?
(smích) Už se to uklidnilo. Taťka má sice stále občas takové připomínky typu: „Kdybys makal od malička, jak jsem ti říkal, mohls být někde jinde“ a podobně, ale to je normální.

Fotbalové utkání mezi FC Vysočina Jihlava a MFK Vyškov.
Gól ze hry je asi lepší, smál se po neproměněné penaltě útočník Vysočiny Vedral

Vaše maminka dlouho chytala. Neradí vám nyní jako stoperovi, co máte dělat?Mamka moc neradí. Ona nemá ráda domácí debaty o fotbale. Když se doma řeší fotbal, spíše říká tátovi: „Už ho nech!“ (směje se) Ta to doma spíš uklidňuje.

Teď vás čeká volno, ale v lednu vás čeká tradičně tvrdá zimní příprava. Jak snášíte ten fyzický dril?
Nemám rád přípravu. Vůbec. Ani zimní, ani letní.

Jaké máte osobní ambice do budoucna?
Osobní snad ani žádné. Rád bych si zahrál s Jihlavou první ligu. To určitě. Ale jinak nemám žádné plány. Co přijde, to přijde.