Rarita, ale dá se říci, že poměrně úspěšná. Historická premiéra fotbalového klubu TJ Dálnice Speřice v divizi dopadla dobře. Klub z maličké obce, která má pouhou stovku obyvatel, totiž obsadil v konečné tabulce skupiny D 11. místo a relativně v klidu se zachránil. „Jiný cíl jsme ani neměli, takže jsme spokojení,“ usmíval se trenér TJ Dálnice Jiří Holenda.
Okamžitě také prozradil, vzhledem k blížícímu se datu školního vysvědčení, jakou známku by svým ovečkám za uplynulý ročník vystavil. „Na naše poměry by to asi byla dvojka. Mohlo to totiž být i horší, vzhledem k tomu, s čím a jak jsme divizi hráli. Za srdíčko a bojovnost si hráči takovou známku zaslouží,“ hodnotil Holenda.
Ten v průběhu nedávno skončené sezony několikrát opakoval, že mezi krajským přeborem a divizí není rozdíl jedné třídy, ale hned dvou.
Za tímto názorem si dál stojí. „Každý na to může mít jiný názor, ale podle mého to tak prostě je. V přeboru uděláš chybu a můžeš ji třikrát napravit. Pokud však chybuješ v divizi, okamžitě prohráváš,“ popisoval.
Celek z Pelhřimovska si toto tvrzení na sobě častokrát ověřil. „Náš tým určitě kvalitu má, ale tu má každý klub, který je v divizi. Ti protivníci jsou všichni velice silní a pokud chybuješ, musíš se hodně snažit, aby jsi ztrátu dohnal. V téhle soutěži nejsou slabí či pomalí hráči, vše je mnohem vyrovnanější,“ zdůraznil.
Na podzim byly Speřice, až na výjimky, celkem úspěšné před vlastními fanoušky. Venku ovšem ani jednou nebodovaly. „Tam se projevila naše nezkušenost. Neznali jsme styl soupeřů, nevěděli, jak na ně hrát, na to se dá v našich podmínkách těžko připravit,“ neskrýval Holenda.
Kvůli tomu také musel změnit herní styl svého mužstva. „Zkraje jsme hráli trošku hurá systém, hodně jsme se tlačili dopředu. Po pár zápasech jsme zjistili, že musíme více bránit, přesto jsme byli venku jaloví.“
Po podzimu měl nováček na poslední Humpolec solidní náskok osmi bodů. Jenže přišel o zraněného útočníka Svobodu a po šesti jarních prohrách v řadě se musel notně ohlížet pod sebe. „Měl jsem z toho obavy už v průběhu zimní přípravy. Věděl jsem, že pokud nebudeme mít osu týmu zdravou, nebudeme konkurenceschopní. A to se také jasně potvrdilo,“ všiml si.
Pak se ale s kolenem laborující forvard vrátil a Speřice jakoby někdo polil živou vodou. „Pavel Svoboda je na divizi top hráč, pro nás důležitý také v kabině. Musím ale všechny kluky pochválit, že ani v nepříznivé situaci nepodlehli nějaké skepsi, mužstvo samo sobě dál věřilo,“ smekl pomyslný klobouk.
Závěrečná čtvrtina ročníku, to už byla od nováčka jiná káva. „My jsme vlastně hráli pořád stejně, ale v poslední třetině hřiště jsme byli až teď opravdu nebezpeční. Všichni hráči si začali více věřit a šlo to,“ pochvaloval si.
Loňský nováček tak byl dalším z divizních celků, který mohl potvrdit, že bez kvalitního útočníka se čtvrtá liga zachraňuje obtížně. „Asi to tak je. Nemůžu si vybavit mužstvo, který by v útoku nemělo lídra. Snad možná jen Lanžhot měl vyrovnaný mančaft. Jinak ale kdo chce pomýšlet na body, střelce či lídra vepředu musí mít,“ dodal Holenda.
Načítám tabulku ...
