Osm zápasů, tři body. Až poslední remíza v Pelhřimově ale znamenala obrat ve výsledkové linii TJ Dálnice Speřice. Tým na ní navázal dvojicí výher. „V posledních dvou zápasech jsme konečně nastoupili ve stabilní sestavě,“ vysvětluje důvod Ladislav Kolčava.
Problémy Speřic se táhly od léta. „Během přípravy nám vypadlo pro zranění až pět hráčů. Předchozí zápasy jsme hráli prakticky pokaždé v jiné sestavě. Poslední dva jsme ale již hráli v ustáleném složení a bylo to hned poznat,“ pokračuje šestadvacetiletý fotbalista.
Po domácí výhře nad Polnou uspěly Speřice také v Havlíčkově Brodě. „Zápas s Brodem nám vyšel. Chytili jsme začátek utkání, brzy jsme měli velkou šanci. Z ní byl roh, po kterém jsme otevřeli skóre,“ komentuje duel Kolčava.
Jedinou mírnou komplikací v zápase bylo rychle vyrovnání domácích. „To byla naše chyba. Mezi pět našich hráčů se dostal soupeř a byla z toho penalta. Zbytečná,“ kroutí hlavou speřický obránce.
Speřický podzim
do 7. kola – 2 body
poslední tři kola
Pelhřimov 2:2
Polná 2:1
Havlíčkův Brod 3:2
bilance 10 2 – 3 – 5
skóre 13:26, 9 bodů, 12. místo
Tým se ale nepoložil. Vypracoval si další šance, do poločasové přestávky ale už neskóroval. „Stejně jako před týdnem s Polnou nám vyšel vstup do druhého poločasu a rychle jsme skórovali. Potom jsme začali více bránit výsledek. Brod prostřídal, přidal, ale my jsme v poslední minutě dali na 3:1. I když ještě domácí snížili, výhru jsme si už pohlídali,“ dohrál utkání Kolčava.
Mimochodem, i v utkání s Polnou to byl on, kdo se prosadil krátce po přestávce a rozhodl o výhře. Tentokráte v Brodě skóroval pokaždé po rohovém kopu. „První branku jsem dal hlavou, když jsem na zadní tyči přehlavičkoval soupeře,“ popisuje své zásahy. „Další dva jsem vstřelil nohou. Nejprve ke mně propadl míč někam mezi malé vápno a penaltu, podruhé se míč vrátil ze zadní tyče před branku a z malého vápna jsem už jenom doklepával do sítě. V podstatě to byly i šťastné góly.“
Je nasnadě, že po posledních bodových zápasech se nálada v kabině zlepšila. I když se nedá říci, že by předtím byla kdovíjak skleslá. „Věděli jsme, že máme problémy s kádrem, a navíc jsme měli na začátek soutěže těžký los,“ prozradil Kolčava. „Hned v úvodu nás čekaly týmy, které bojují o špičku – Lanžhot, béčko Zbrojovky. Mrzela nás především ztráta ve Velkém Meziříčí (3:3), kde jsme měli vyhrát. Také při remíze ve Staré Říši (0:0) jsme měli k výhře o trochu blíže my. A to stejné nedávno v Pelhřimově (2:2). Tam jsme nezachytili vstup do utkání a rychle prohrávali 0:2. Naštěstí jsme to dokázali alespoň vyrovnat. V těchto zápasech jsme, myslím, poztráceli body zbytečně.“
Letošní divizní skupina D je hodně specifická svým obsazením. Ze šestnácti účastníků jich je jedenáct z Vysočiny. „Pro nás je určitě výhodné, že nejezdíme žádné velké dálky. Vesměs všichni pracujeme, takže je velké plus, že netrávíme dlouhé hodiny na cestách,“ pochvaluje si Kolčava. „Téměř každý zápas je sice derby, ale já osobně mám takové zápasy rád. Líbí se mi, když jsou tam emoce. Známe se mezi sebou, s řadou z protihráčů jsme vzájemně někde předtím hráli. I v tomhle je to jiné.“
Potom je hodně důležité, aby emoce nepřekročily určitou krajní mez. „Je to tak. Musíme to brát tak, že jsme kamarádi, všichni pracujeme, takže je důležité si nijak neublížit a nezranit se. Když se pak stane něco podobného, jako Matěji Vopršalovi ze Ždírce, je to smutné. Rád bych mu takto popřál hodně zdraví a ať je v pořádku,“ vzkazuje Kolčava.
Obraťme ale raději pozornost zpět na fotbal. Speřice totiž v nadcházejícím kole hostí Břeclav. Předposlední tým tabulky, který ztrácí na Speřice čtyři body a má k dobru jedno utkání. „Určitě to bude hodně důležitý zápas. Pokud naše poslední výsledky doma nepotvrdíme za tři body, v podstatě těch posledních sedm bodů nebude moc znamenat,“ má jasno Ladislav Kolčava.