Šetřit mají začít u sebe. Takto kritizují návrh mimořádných odměn pro starostu a dvě místostarostky Mikulova na Břeclavsku v době pandemie mnozí obyvatelé města i opozice. „Ačkoliv jsme se zadlužili sedmdesátimilionovým úvěrem a nyní procházíme největší ekonomickou krizí, která krátí rozpočty měst, vedení radnice na sobě opět nešetří a předkládá návrh na vyplacení statisícových odměn atakujících rozhazovačnost prezidentské kanceláře,“ napsal na Facebooku Michal Solařík.

Někdejší zastupitel stojí dlouhodobě proti mikulovskému starostovi Rostislavu Koštialovi (ODS), který navrhl pro každou ze dvou místostarostek odměnu ve výši necelých 130 tisíc korun. Sám má dostat bonus necelých šedesát tisíc.

Zákon umožňuje vyplatit uvolněným zastupitelům až dvojnásobek měsíční odměny, a to za plnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce.

Systém? Jako žebrání

Podle starosty Koštiala si jeho zástupkyně prémie zaslouží. „Město Mikulov má třísetmilionový rozpočet. Platy ale neodpovídají manažerským měřítkům. Úředníci mají právo na odměnu, proč by tedy nemohlo mít i vedení města? Bohužel je to nastavené špatně, vypadá to pak jako žebrání u zastupitelů,“ reagoval Koštial.

Podle opozičního zastupitele Vojtěcha Jedličky (KSČM) lidi rozezlilo, že ve zdůvodnění nevidí plnění úkolů nad rámec běžné náplně práce. „Nechci upřít odměnu těm, kdo si ji případně zaslouží. Na druhou stranu jsem mimo koalici a stejně jako loni se necítím být tím, kdo by o prémiích měl rozhodovat,“ uvedl Jedlička s tím, že se tak nejspíš zdrží hlasování. Tabulkové měsíční odměny se mu zdají odpovídající.

Právě systém schvalování mimořádných odměn pro uvolněné zastupitele, o jehož podobě rozhodli před pár lety poslanci, se nelíbí Koštialovi. Podle něj by si podmínky měla stanovit každá obec sama. Jako nešťastný vnímá i výpočet tabulkových platů pro vedení. „Má se to dělat podle výše rozpočtu, a ne počtu obyvatel, jak je to nyní. Vedení radnice pětitisícového města řeší obdobné problémy jako patnáctitisícového,“ uvedl starosta města pod Pálavou, kde žije 7500 obyvatel.

O něco málo menší Slavkov u Brna, ale s podstatně nižším rozpočtem, řídí starosta Michal Boudný (ČSSD) spolu s jednou místostarostkou. Tamní zastupitelé pro ně žádné mimořádné odměny na konci roku neprojednávali. „Morálně jsme cítili, že něco takového teď není správné," okomentoval starosta Boudný.

Bouřlivou, už jednou odloženou schůzi zastupitelů očekávají v Lednici na Břeclavsku. Zástupkyně opozice Klára Rotscheinová sdělila, že jim vadí návrhy mimořádné odměny pro starostu obce a navýšení pravidelné odměny pro místostarostu. „Nehoráznost. Všichni ve státě řeší rozpočty, u nás se ale mají rozhazovat peníze a vedení se tváří, že se nic neděje. Očekávala jsem spíš nějaké gesto solidarity," nechápe zastupitelka.

Výjimkou je Vyškov

Jediným okresním městem na jihu Moravy, kde na konci letošního roku jednali o prémiích pro čtyřčlenné užší vedení radnice, je Vyškov. Dvojnásobek měsíční odměny zastupitelé schválili už minulý měsíc. Ve zdůvodnění lidé najdou počiny jako koordinace krizového řízení v období nouzového stavu, zorganizování skupiny osmdesáti švadlen, které šily roušky pro nemocnici a domov důchodců, nebo zastupování města v představenstvech společností.

Podle lidoveckého místostarosty Romana Celého ve Vyškově zavedlo navrhování mimořádných odměn už minulé vedení města. „Politik na radnici má pracovní dobu čtyřiadvacet hodin denně. Co se týká příjmů, před veřejností se svlékáme do naha. A například ve společnostech zastupujeme město, ale ze zákona kvůli střetu zájmů nemáme nárok ani na korunu. Přitom riziko osobní odpovědnosti neseme obrovské,“ obhajoval prémie Celý.

Jak dodal, za vedení radnice mají hovořit pracovní výsledky, které pak zastupitelé na konci roku mohou ocenit, nebo nemusejí.

Šetření od nového roku ohlásila brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Tamní zastupitelé v minulém týdnu schválili krácení pravidelných odměn o pět procent neuvolněným zastupitelům, členům komisí a výborů. Voleným uvolněným členům ze zákona nelze měsíční odměny krátit, primátorka tak oznámila, že pět procent z čistého příjmu odvede dobrovolně do sociálního fondu, podobně mají učinit náměstci a radní Brna.