V sobotu odpoledne se řada z nich nebála projevit nesouhlas veřejně přímo na hraničním přechodu Folmava na Domažlicku, a to i navzdory skutečnosti, že je čeká postih.

„Postihu jsme si vědomi. Stojí nám to za to, i když nevíme, jaká výše trestu nás čeká. Ale máme nějaká práva,“ řekl Petr, který v Německu pracuje v potravinářském průmyslu, tudíž se na něj výjimka nevztahuje. Kvůli nařízení české vlády se v současnosti ocitá v existenčních problémech. „Dochází mi peníze,“ dodal.

Jak velké postihy ale demonstrující pendlery čekají, není zatím jasné. Policisté si každé přijíždějící auto zkontrolovali, jeho posádku legitimovali a upozornili je, co je může čekat.

„Toto shromáždění je protiprávní jednání. Budeme i kontrolovat, zda jsou dotyční v karanténě či nikoli, a vše budeme předávat dál příslušným správním úřadům. Ti, kteří sem přijíždějí, porušují nařízení ministerstva vnitra. I nadále platí zákaz shlukování osob, rovněž to není ani žádná z dovolených výjimek, kterými jsou možnost si zasportovat či jít nakoupit,“ uvedla policejní mluvčí Plzeňského kraje Martina Korandová.

Případný trest ale lidem zkrátka stojí za to, aby uhájili svá práva. Pendleři se totiž dostali do zoufalé situace, která může mít v budoucnu mnohem tvrdší dopady.

„Pro mě je to diskriminace jedné skupiny lidí. Nikdo si nedovede představit to zoufalství lidí, kteří se připravují na to, že přijdou o práci. Jsme mezi dvěma mlýnskými kameny, přehazují si nás jako horké brambory a nikdo nám nezaručuje, že se o nás postará nebo nám pomůže,“ svěřila se Deníku pendlerka Alena.

Další z demonstrujících řekl: „Chci stejná práva, jako mají lidé v Čechách, kde hrozí úplně stejná nákaza jako v Německu pro pendlery. I my jsme normální lidé, taky chceme chodit do práce. Nevstoupili jsme do 21. století proto, abychom znovu žili za železnou oponou a vzniklá situace nás takto omezovala.“

Mezi pendlery, kteří k benzínové pumpě na Folmavě neustále přijížděli, byla i vlna solidarity. Kromě toho, že vzájemně sdíleli své zkušenosti, tak někteří shromáždění natáčeli na mobil a dělali živý přenos pro ty, kteří nemohli na shromáždění být či se na něj nedostavili.

Pendleři mají podporu starosty Všerub

Podporu pendlerů dal najevo i starosta městyse Všeruby Václav Bernard, který osobně na shromáždění na jedné z folmavských čerpacích stanic dorazil. „Požadavky pro pendlery se nemění, souhlasí to tak, jak jsem je již uvedl v otevřeném dopise. Celá záležitost má dvě roviny – první je, že se pomlouvají pendleři a jejich neustálé osočování. Prakticky tato skupina lidí může za vše. Druhá rovina je uvádění nepravd, a to jak na české straně o Česku, tak i o té německé straně,“ řekl Deníku Václav Bernard. Svalování viny na jednu skupinu obyvatel ho, dle jeho vlastních slov, nakoplo natolik, že si řekl, že takhle už to nejde.

„Mám z toho smíšené pocity, tohle je velký zásah do lidských práv. Vidím to i na situaci ve Všerubech, kdy je společnost rozdělena na dvě poloviny. Jedna naslouchá tomu, co slyší zvenčí, druhá polovina přijíždí se zkušenostmi z Německa, kde se situace nejeví tak, jak se prezentuje u nás,“ pokračoval.

Není to zkrátka o tom, že by Němci sami nepoužívali ochranné prostředky. Mají pouze trochu jiný přístup. To potvrzují i slova některých pendlerů. Zdravotnický personál v bavorských klinikách dodržuje velmi přísná opatření i při běžných úkonech. Bezpečnostní opatření v tamních úřadech, obchodech či pro řidiče nákladní dopravy jsou na zcela jiné úrovni než v Čechách. „Větší riziko je jít do domažlického Kauflandu, než přejet hranice,“ doplnil pendler Petr. V německých supermarketech jsou hned za dveřmi k dispozici stolečky s dezinfekcí, rukavice či ubrousky. Jediné, co Češi mohou Němcům vytýkat, je fakt, že nemají nařízeno nosit roušky. „Tohle je totiž opatření, které je vidět, ale o těch ostatních, které vidět nejsou, už se raději nemluví,“ doplnil pendler.

Další věc, o které se moc nemluví, je i počet úmrtí v sousedním bavorském okrese Cham. Zde zatím zemřelo 9 lidí. Ovšem zemřeli s koronou a ne na koronu. Všech devět lidí trpělo ještě dalšími chronickými obtížemi, zároveň nejmladšímu z nich bylo 66 let.

Dále se příliš neví ani o skutečnosti, že Bavorsko je připraveno nám kdykoli a okamžitě podat pomocnou ruku. „Domluvil jsem s Franzem Löfflerem, máme podporu v Rodingu a Chamu, kde je 250 lůžek intenzivní péče. V současné době jsou obsazena dvě lůžka. Německo je zkrátka připraveno poskytnout pomoc, kdy je potřeba. Stačilo by jen otevřít hranice,“ vysvětlil starosta Bernard s tím, že zároveň informoval hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda o možném zprostředkování kontaktů na praktické lékaře v Německu.

"Viděl bych to i tak, že je prostě jednodušší, svalit vinu na jednu skupinu obyvatel, než hledat reálnou příčinu. Vybrali si prostě nějakou skupinu. Když to nevyšlo s italskými lyžaři, tak to zkusili na pendlery. Není to ale cesta. Možná by bylo dobré se k tomu postavit čelem a přiznat, v čem se pochybilo, co mohlo být lepší. Vnímám to všechno trochu jinak, nechápu tedy, o čem ten boj je. Probíhá tu nějaká chřipková epidemie, ne všichni z toho vyjdou vítězně, což bylo i v minulosti. Zároveň mi i vadí očerňování Německa, i oni sami jsou z toho nešťastní," pokračoval starosta Všerub.

V této neutěšené době se na německé straně otevřené hovoří o postupnému návratu k totalitě. „Ano, v Německu se o tom mluví už nahlas. I o tomto tématu jsem rovněž psal panu hejtmanovi. Nelíbí se mi totiž, jakým způsobem je na hranicích demonstrovaná síla. Proč je tam 20 policistů a 10 vojáků. Sami tam sedí v hloučku s tím, že by byli potřebnější na jiných místech,“ doplnil na závěr starosta Všerub Václav Bernard.