Bylo nebylo. V tomto případě tedy bylo. S rozvojem hornictví a hutnictví na Ostravsku vyvstala po 2. světové válce potřeba bytů pro pracovníky v těžkém průmyslu a tak na katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a části Šenova začala počátkem 50. let minulého století výstavba hornických sídlišť. Počty bytů rostly, vznikaly budovy občanské vybavenosti až se na konci roku 1955 rozhodlo, že z provizória bude regulérní město.

Čestprácov, Bezručov, Rudohvězdov? Ne, Havířov!

Město se ale nemuselo jmenovat Havířov. Ve veřejné soutěži sešlo několik stovek tipů, jak pojmenovat nové město. Komise vybírala z nejrůznějších, z dnešního pohledu až bizarních názvů, jako například Bezručov, Čurdov, Faratín, Lidobudovatelov, Budovatelnice, Čestprácov, Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad, Všemírov, Šťastnov, Bezručovy Novoměstské Baně a mnoha dalších.

Tento příběh mnozí znají. Co se ale méně ví, jsou okolnosti samotného založení města. Oficiální dokumenty byly podepsány na zasedání, které se konalo 18. prosince v budově kina Radost. Jak zavzpomínal první náměstek předsedy národního výboru Miloš Fojtík, když se hledalo místo k tomuto slavnostnímu aktu, připadalo v úvahu jediné místo – kino Radost. „Tedy, asi příznačnější by bylo nazývat jej „Těch starostí“,“ napsal do městské kroniky.

Havířov měl mít lázně i obrovský park

Národní výbor byl ustaven a personálně obsazen. Ovšem sídlil v provizorních prostorách, až se právě Miloši Fojtíkovi podařilo pronajmout pro účely národního výboru dvě budovy komplexu tehdejšího hornického učiliště Pavky Korčagina (dnes magistrát sídlí v celé budově).

Podívejte se na fotogalerii Havířova z doby první vlny pandemie v dubnu 2020

Jak se říká: „za dobrotu na žebrotu“, místopředseda Fojtík byl obviněn ze zneužití funkce a celá záležitost se hlásila do Prahy. Tam naštěstí na příslušných místech seděli lidé, kteří pocházeli z Ostravska. Ti si nechali vše vysvětlit a národní výbor se mohl stěhovat do nových prostor.

Budovatelé nového města měli kromě stavby bytů, obchodů škol anebo sportovišť, mnoho dalších velkolepých plánů. Některé ale zůstaly pouze tzv. na papíře. Zmínit můžeme městské lázně, Park kultury a oddechu anebo přehradu, která měly vyrůst na řeče Lučině.

K TÉMATU

Výstava k 65 letům založení města

Panely z výstavy věnované 65 letům vzniku Havířova.Zdroj: Deník / Tomáš JanuszekTyto a mnoho dalších střípků a zajímavostí z pětašedesátileté historii Havířova je k vidění na panelové výstavě, kterou při příležitosti výročí vzniku města připravil ve spolupráci s magistrátem Spolek přátel historie města Havířova. Protože během nouzového stavu ji veřejnost nemohla v prostorách OC ELAN vidět, pokračuje výstava v Galerii Maryčka Kulturního domu Petra Bezruče. V polovině příštího roku se mírně upravená výstava vrátí opět do OC ELAN.

Panely jsou rozděleny dle jednotlivých oblastí města Havířova, zmiňujeme i obce na kterých je Havířov postaven. „Na výstavních panelech je k vidění například první panelák v Havířově G57 na ulici Mánesova 12-14-16, dále císařská cesta, která vedla přes centrum dnešního města směrem k autobusovému nádraží. Jeden panel je věnován historii Obchodnímu domu Budoucnost a jeho otevření,“ přibližuje výstavu Kamil Křenek, jeden z jejích autorů, který je zároveň předsedou Spolku přátel historie města Havířova.