Co bylo poslední kapkou rozhodnutí skončit v ANO?

Neochota řešit situaci v Brně, protože od březnového zrušení buněk jsem se situaci snažil intenzivně vysvětlit. Předsednictvo několikrát řeklo ano, potom ne. Na posledním předsednictvu čtrnáctého května skončila situace revokováním už dvakrát revokovaného. Snažil jsem se domluvit s právníky a nedohodli jsme se. Nakonec to celé skončilo tak, že podle stejných stanov a za stejných podmínek se brněnská organizace zrušila.

Zrálo ve vás rozhodnutí dlouho?

Od loňského pokusu o liberalizaci hnutí. Ze začátku se zdálo, že se možná povede, ale pokus vyzněl do ztracena. Proto jsem začal přemýšlet, co dál. Původně jsem si říkal, že úsilí dotáhnu do krajských voleb bez ohledu na výsledek. Někteří kolegové mi říkali, proč to dělám, když výsledek stejně dopadne blbě, na kraji nás obejdou jako na brněnském magistrátu. Říkal jsem, dohodli jsme se, tak to dotáhnu. Ale za téhle situace bojovat dovnitř i navenek, tohle už fakt ne.

Souviselo vaše rozhodnutí i se spekulacemi, že by vás po volbách znovu obešli?

To ne. Byl jsem připravený dotáhnout snahu do konce, přestože někteří kolegové říkali, že je to sebevražda. Ale kvůli totální absenci chuti řešit situaci v Brně jsem se rozhodl skončit. Myslím si, že kdybych se takhle nerozhodl, dodnes bychom v Brně živořili na stejné bázi. Pro předsedu Babiše to byla poslední kapka, kdy řekl, že Brno zruší, a za čtrnáct dnů bylo celé zrušené.

Se zrušením organizace v Brně jste počítal už dřív?

Ano, čtrnáctého května se mělo rušit celé Brno. Přijel jsem na předsednictvo, kde se na poslední chvíli všechno postavilo nazpátek. Pod silným tlakem Jaroslava Faltýnka, který se snažil zachránit syna. Můj názor, že je potřeba proces dotáhnout do konce, byl shodný s názorem předsedy Babiše. Brno zrušit a postavit ho rychle znovu.

Co se na předsednictvu stalo?

Určitá skupina lidí se snažila, aby se to nestalo, protože zrušení není nezbytně nutné. Neuměl jsem si to už představit s některými lidmi. Jsem zvědavý, jak se budeme potkávat na brněnském zastupitelstvu, protože některé věci už se dostaly do osobní roviny. Hnutí v Brně se začalo štípat, začaly mocenské boje. Vždy jsem říkal, že všechny partaje se sežraly zevnitř, u nás se to také projevilo. Že to jednou nastane, jsme všichni věděli, žádná partaj neprojde bez krizí, ale že to musí být tak brzy a zrovna v Brně, to mě mrzelo.

Proč se měly zrušit pouze buňky v Černovicích, Židenicích a Starém Lískovci?

Na jaře loňského roku se stalo, co se stalo. Začaly se odkrývat problémy, zejména v Brně-středu, ale zároveň i vazby lidí. Řada z nich byla uvnitř hnutí, bohužel někteří z nich byli i mimo, protože se nám podařilo pár lidí z ANO eliminovat. Pochopili, že zevnitř jim to půjde těžko, zkusili to proto zvenku.

Jak to myslíte?

Začali nám velrybařit, vytvářet struktury hnutí zvenku. To se začalo kauzou Stoka projevovat. Loni v říjnu byl oblastní sněm. Dohodli jsme se, že zrušení buněk uděláme až po sestavení kandidátky, aby někdo neříkal, že jsme si to připravili pro lepší sestavování kandidátky.

Kdo je Petr Vokřál
Narodil se v roce 1964 ve Frýdku-Místku.
Vystudoval konstrukce a dopravní stavby na Vysokém učení technickém.
Mezi lety 2014 a 2018 byl brněnským primátorem.
Nyní je zastupitelem Brna, Jihomoravského kraje a brněnských Kníniček.
Ve volném čase rád sportuje a poslouchá rockovou hudbu.

Proč jste nechtěli zrušit buňku v Brně-středu?

Jiří Švachula byl pryč, Pavel Dvořák ukončil členství a zbytek lidí byli vodiči špatné skupiny. Oni to možná cítí opačně. Černovice, Starý Lískovec sice byly dvě nezávislé buňky, ale Černovice stvořily Lískovec, byli tam lidi naverbovaní určitou skupinou. Účelově se tam měnila bydliště, platily se členské příspěvky z jednoho účtu, prostě standardní procesy jako u jiných partají.

Čím do toho zapadá buňka v Židenicích?

Co se týká Židenic, tam se uzavíral celý kruh. Když pominu Švachulu, byli tam El-Talabani, Jaza, Tkadlec, do toho Slušní lidé, Šimičáci, Saze. Tohle celé fungovalo jako vnitřní organizace. Nakonec když se podíváte na facebook Slušných lidí nebo Sazí za posledního půlroku, je to evidentní jak máloco. Tam se začali prolínat někteří naši de facto představitelé, byť nečleni. Třeba starosta ze Židenic, bývalý člen ODS. Vazba na skupinu tam byla jasná.

Dávalo smysl zrušit pouze tyhle buňky?

V té chvíli jsme byli přesvědčení, že když zrušíme tyto buňky, budeme situaci v Brně schopni dořešit. S tím, jak se rozhodnutí začalo revokovat a začalo mocenské přetlačování, jsem říkal, že není jiné řešení než zrušit Brno.

Jaký by byl po zrušení Brna další postup?

Krajské vedení by nominovalo třicet až čtyřicet lidí. Do června bychom měli brněnskou organizaci znovu postavenou. Existovala by malá organizace, neměla by zase dvě stě členů, ale třicet nebo čtyřicet. Jednalo by se nicméně o skupinu lidí, které se dá důvěřovat.