Trasa začíná v Pacově na náměstí Svobody, odkud pokračuje k Sovovu parku a dále polní a lesní cestou k říčce Trnavě. Po jejím překročení míří mezi poli na okraj Bratřic, odtud ke kapli sv. Jana Křtitele a zázračné studánce pod vrchem Strážiště. Odtud pak dojdeme až do Lukavce k altánu Hříbek.
Na trase jsou čtyři informační tabule, které informují o životě a díle básníka Antonína Sovy a dále o jednotlivých obcích, jimiž stezka prochází.

Putování do Lukavce mne vedlo krásnou a jímavou krajinou s mnohými rozhledy do dalékého kraje. Člověk měl čas i k zamyšlení, a přesto se mohl kochat krásami podél cesty. Je zajímavé, vracet se takto do minulosti, přináší to pak jiný pohled na dnešní dobu. Již v Pacově je řada památek na tuto slavnou osobnost a po cestě se vždy najde něco, co mi básníka připomnělo. Moc hezké je zastavení u kapličky se zázračnou studánku pod vrcholem Stražiště. Chvíli posedět a zamyslet se, i to patří k výšlapu.

Antonín Sova byl český básník a prozaik, přední představitel generace 90. let a básnického impresionismu. Narodil se roku 1864 v Pacově, jeho otec byl venkovským učitelem a regenschorim. Posléze se Sovova rodina přestěhovala do blízkého Lukavce, kde se seznámil se sestrami básníka Jaroslava Vrchlického, které mu přiblížily poezii lumírovců. Gymnázium Sova studoval nejprve v Pelhřimově, Táboře a v Písku. První básnické příspěvky otiskl ještě za středoškolských studií. Mezi jeho přátele patřili básníci A. Heyduk a J. Vrchlický. Aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. Roku 1892 navštívil Itálii. V roku 1895 podepsal kolektivní vystoupení spisovatelů a publicistů manifest České moderny. Na sklonku života byl ředitelem pražské městské knihovny. Zemřel roku 1928 v Pacově, jeho popel byl uložen pod kamenný pomník v městském parku.

Miroslav Fiala