Na hradě je přístupný venkovní areál. Nádvoří, hradby a také Prachová věž. Vše bez průvodců. Některá zákoutí jsou však obehnaná páskou a nepřístupná kvůli výkopům a rekonstrukci hradu. „Naposledy jsme měli otevřeno loni na podzim. Nyní tu máme po uvolnění opatření kvůli epidemii koronaviru turisty první den. V květnu chceme mít venkovní prostory hradu otevřené vždy o víkendu. Dál se uvidí, co se bude postupně uvolňovat s ohledem na epidemii koronaviru,“ vysvětlila při otevření o druhém květnovém víkendu kastelánka hradu Veveří Lenka Uedlová.
play_fill
Z historie
Hrad, který má potvrzenou historii ze 13. století, spravoval pravděpodobně Štěpán, předek pánů z Pernštejna. Později střídal majitele, v 17. století odolal obléhání Švédy. O sto let později ho ale vyplenili Prusové. Posledním majitelem byl anglický baron Mořic Arnold de Forest-Bischofsheim. V červnu 1928 navštívil hrad Veveří i prezident Tomáš Garrigue Masaryk a objevily se plány na využití hradu jakožto prezidentské rezidence na Moravě, z nichž nakonec sešlo.
Za druhé světové války hrad zabavili pro potřeby Wehrmachtu a SS. Od padesátých let zde našli útočiště učni a pedagogové z Lesnického učiliště. V letech 1972–1999 byl e správě Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1999 hrad spravuje Národní památkový ústav, postupně jej rekonstruje. (Zdroj: wikipedie)
Nápis, který potěšil
close
info
Zdroj: Deník/Martin Moštěk
zoom_in
Na hradě Veveří vyfotografoval redaktor Deníku příjmení 'Kyselák' a potěšil tak stálého dopisovatele Pavla Kyseláka.
Brány hradů a zámků se po covidové přestávce opět otevírají. Konec konců blíží se léto,
doba dovolených i výletů. Někoho možná zaujmou i samotné nápisy.
Na hradě Veveří,
když se zešeří,
je vidět nápisy
napsané kdysi.
close
info
Zdroj: Deník/Martin Moštěk
zoom_in
Na hradě Veveří vyfotografoval redaktor Deníku příjmení 'Kyselák' a potěšil tak stálého dopisovatele Pavla Kyseláka.
Je vidět zápisy,
jež s ním souvisí.
Pavel Kyselák
