„Faktem je, že počet zahraničních turnajů, na kterých jsme letos byli, by se dal vyjádřit prsty jedné ruky,“ přiznal, že rozhodně nenajezdil desítky tisíc kilometrů jako obvykle.

Čas ale využil. Podle svého názoru velmi smysluplně. „Snažil jsem se dovzdělat. Díval jsem se okolo sebe, hledal jsem, jak obohatit naše tréninky,“ deklaroval.

Kde sbíral inspiraci, když cestovat nemohl a jeho tým je dlouhodobě nejúspěšnější v Česku? SK Taekwondo Lacek sbírá jeden republikový titul za druhým, před pár dny jeho svěřenci z osmdesáti procent vytvořili reprezentační tým pro mistrovství Evropy v olympijských váhách.

Aby se posunul, musel hledat novinky v zahraničí. V tomto směru velebí internet a sociální sítě. „Když jsem někde uviděl zajímavé video, tak jsem jeho autorovi napsal. Za ty roky, co jezdím po Evropě, jsem poznal spoustu lidí. Nebojím se ale oslovovat i ty, které neznám,“ naznačil, s jakou filosofií přistupuje k nasávání nových informaci.

Odmítnutí nezná. Svět taekwonda není až tak velký, trenéři se o své metody rádi podělí. „Nestalo se mi, že by někdo nechtěl komunikovat. Obvykle si nějakou dobu píšeme. Nechávám si vysvětlit, proč tu či onu věc dělá zrovna takto. Většinou je to na dlouhou debatu,“ svěřil se Petr Lacek.

Zdroj: DENÍK/Archiv

Bezhlavě ale nekopíruje. Zvažuje, co se mu hodí a také metody upravuje pro potřeby svých svěřenců či případně možnosti klubu. „Dřív jsem to měl tak, že jsem při návratu ze zahraničí značnou část cesty přemýšlel o tom, co jsem viděl a hlavně jak to využít, aby nám to opravdu pomohlo. V tom se nic nezměnilo, jen teď víc sedím u počítače a nasávám informace na dálku,“ upřesnil.

Platí za hodně charismatického kouče, někdy až za cholerika. Je náročný, chyby neodpouští. Tak moc chce uspět. Právě na komunikaci se svěřenci vidí své nedostatky. „Hodně jsem se v tom posunul. Výsledky jsou pochopitelně důležité, ale čím dál víc zjišťuji jinou věc. Tréninky musí bavit, jen při takových jsou všichni ze sebe ochotní vydat maximum,“ všiml si.

Proto má v hlavě už narýsovaná opatření. „Chci dát svým svěřencům více volnosti. Povedu je k větší osobní zodpovědnosti za výkonnost,“ naznačil směr. Kurz k tomu už nabral. Tak trochu z donucení. Značnou část roku byli jeho svěřenci nuceni se připravovat individuálně podle jím stanovených rozpisů.

Výsledek? Jedenáct medailí z klubového mistrovství Evropy. „Nechci o tom mluvit jako o zázračném výsledku. Dívám se na něj i tak, že z některých zemí tam bojovníci prostě být nemohli. To ale nic nemění na tom, že jsme byli velmi úspěšní. Byl jsem pyšný na své svěřence, jak skvěle se za těžkých podmínek dokázali připravit,“ prozradil.

Ne každý ale podle Petra Lacka může dostat volnost. Platí to hlavně o těch nejmenších nebo začátečnících. „Ti potřebují kvalitní vedení, aby nastavená cesta byla správná. Větší míru volnosti chci dávat těm, kteří už mají za sebou několik let tréninku,“ dovysvětlil.