Nejen příroda a romantika. Pozor na přespávání v lese, nocležníkům jde i o život

Než ale vyrazíte za dobrodružstvím do přírody, je dobré si uvědomit, co můžete a co už je za hranou zákona. Ne všude se totiž zmoženi po celodenní túře můžete natáhnout do spacáku, ulehnout ke spánku a přitom sledovat noční oblohu nad hlavou.

Vše záleží na tom, zda je oblast, ve které hodláte přenocovat, nějakým způsobem chráněná. To je dnes třeba případ většiny našich pohoří, ale ne úplně všech. Typickým příkladem jsou národní parky nebo přírodní rezervace, kde se můžete pohybovat jen po značených stezkách. Některé navíc mohou být v určitých částech roku uzavřeny, třeba kvůli ochraně vzácných rostlin nebo hnízdících ptáků. Dobrý tramp ovšem takové omezení respektuje, protože má k přírodě vztah.

Nocování, nebo táboření?

Žádný zákon sice nezakazuje bivakování ve volné přírodě, a to ani v chráněných oblastech, podle Ústavy navíc platí, že co není zakázáno, je dovoleno. Stejně tak není možné bezdůvodně omezit vstup do lesa, a to ani do toho soukromého.

Má to ovšem několik háčků. Můžete tak třeba přespat ve spacáku i v chráněné oblasti, ale nesmíte sejít ze značené stezky. „České zákony umožňují v přírodě volně “nocovat”. Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. „Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku (bivakovací spací pytel, pozn. autora), či přespání v hamace. Ráno na místě nelze najít ani stopu po mém pobytu,“ upozorňuje například ve svém článku na serveru www.4camping.cz Matyáš Vejskal.

OBRAZEM: Takhle bydlí Češi v chorvatském kempu

Naprostým opakem je táboření. To je na většině míst zakázáno, případně potřebujete souhlas majitele pozemku. Hranice v zákoně je přitom velmi tenká, ale dá se říct, že postavením stanu nebo jakéhokoliv přístřešku, byť na jednu noc, se už dostáváte z nocování k táboření.

„Nemůžete-li se z jakéhokoliv důvodu vzdát spaní ve stanu, dělejte tak maximálně opatrně a využívejte primárně kempy a oficiální místa určená k táboření. Zajímá-li vás pobyt v přírodě na divoko, zkuste si odlehčit, vezměte si jen plachtu nebo žďárák a s rozděláváním ohně raději moc nepočítejte,“ doporučuje outdoorový specialista Vít Hruška na webu www.turistika.cz.

Je lepší splynout, nebo být viděn?

Tato otázka je mezi lidmi vyznávajícími spaní pod širákem jednou z nejdiskutovanějších. Mnozí tvrdí, že nejlepší je nebýt vidět vůbec a nijak, další upozorňují na možné komplikace a doporučují raději takzvanou „řízenou pozornost“. Přece jenom, pokud chcete přespat někde v lese, je dobré se zamyslet nad tím, zda uprostřed noci, kdy si potřebujete odskočit, třeba myslivec na posedu pozná, že jde o člověka, ne o zvěř. Bohužel to už vedlo k tragédii, kdy si myslivec z Vyškovska dva trampy, kteří si ustlali ve slámě na poli, spletl se srnou a jednomu z nich prostřelil hlavu. Tramp přes okamžitou pomoc nepřežil.

Odborníci proto doporučují spát na dobře viditelném místě, používat svítivé barvy na provazy při zavěšování hamaky mezi stromy nebo dokonce nechat po celou noc svítit čelovku i za cenu toho, že budete muset ráno vyměnit baterie. Budete ale vidět a nikdo si vás snad nesplete s lovnou zvěří.

Jaká pravidla platí v okolních zemích

SLOVENSKO
Na sousedním Slovensku jsou na rozdíl od nás podmínky pro přespání v přírodě velmi přísné. Důvodem je především snaha o ochranu cenné přírody, ale také o bezpečnost turistů. V národních parcích, a to nejen ve Vysokých nebo Nízkých Tatrách, zapomeňte na to, že byste tady mohli přespat na divoko.

Přespat v těchto oblastech můžete jen v oficiálních kempech nebo tábořištích. Lesní stráž je bdělá a v případě odhalení (téměř jistého) vás čeká vysoká pokuta. Koneckonců svědčí o tom i každoroční články na slovenských zpravodajských serverech, kde všude jsou si Češi (a také Poláci) schopní ustlat.

OBRAZEM: Partnerku fotí zezadu, díky fotkám Rusovi fandí miliony lidí

A když už byste se nebáli odhalení a pokuty, tak vězte, že riskujete svůj život. Spatřit medvěda je možná krásný zážitek, ale ve tři ráno ve spacáku může být váš poslední…

RAKOUSKO
Rakousko je nádherná země, kde můžete vyrazit na vrcholy alpských velikánů, obdivovat nádherně průzračná jezera v jejich údolích, projet se po stezkách kolem Dunaje nebo jen tak vyrazit na méně náročné túry kolem místa, kde bydlíte. Inspirací je tu dost.

Pokud ale chcete přespat mimo oficiální tábořiště nebo kempy, budete to mít v Rakousku složité. Už před odjezdem si zjistěte, jaká pravidla platí na konkrétním místě. Každá spolková země si je totiž určuje sama, přičemž omezení může vydat i kterákoliv z obcí, pokud k tomu dostane zmocnění.

V oblastech přilehlých k České republice, tedy Horních a Dolních Rakousích, a také v nejnavštěvovanějších spolkových zemích Salcbursko a Tyrolsko, s přespáním pod širákem spíše nepočítejte. Jedině že byste se domluvili s majitelem pozemku.

POLSKO
U našich severních sousedů sice není táboření mimo povolená místa oficiálně povoleno, ale je zpravidla tolerováno. Pozor si však dejte ve chráněných oblastech a národních parcích, kde může být problém. Pokud se domluvíte s místním farmářem, že byste rádi přenocovali na jeho pozemku, určitě bude souhlasit.

OBRAZEM: Maďarské lázně Széchenyi jsou levné a úchvatné

NĚMECKO
Podobná situace je také v Německu, kde oficiálně „volné stanování“ není povoleno. Pokud chcete někde přespat v přírodě, je zpravidla tolerována jedna noc na jednom místě. Tato výjimka ale neplatí pro chráněné oblasti. Pozor si tedy dejte třeba na bavorské straně Šumavy, tam netolerují ani přespání ve spacáku na oficiálně značené trase. Na sezonu navíc posílili noční hlídky, které mají za úkol nocující najít a předat správním orgánům. Pokuty jsou časté a jdou do tisíců korun. Podle zkušeností mnoha trempů na různých diskuzních fórech jsou ale Němci ve většině země k tomuto způsobu turistiky tolerantní, a pokud někde zaklepete na dveře statku, od majitele většinou svolení dostanete.