Je to uklidňující zpráva. Nejenže v souvislosti s koronavirem umíralo v Česku několikanásobně méně lidí než v nejpostiženějších státech světa. Z dostupných dat navíc vyplývá, že zřejmě výrazně nepřibylo ani nepřímých úmrtí. Tedy těch, u nich lidé kvůli obavě z nákazy nechodili za lékaři s jinými závažnými obtížemi.

Zdroj: Deník/Aleš Vojíř, Michal Janko

Smutný příběh zpěváka skupiny Spiritual kvintet Dušana Vančury (82), který odkládal návštěvu lékaře se zánětem zubu, jenž se nakonec rozvinul v sepsi organismu a stál ho život, bude tedy spíše výjimečný.

Odběry na testy na koronavirus
Nová situace? Koronavirus ztrácí na síle a stává se méně smrtícím, tvrdí lékař

Ukazují na to prozatím dostupná data Českého statistického úřadu o úmrtích v jednotlivých kalendářních týdnech letošního roku.

Umírá se průměrně

Poslední čísla jsou za 15. kalendářní týden, tedy ten, který končil 12. dubnem. Křivka celkového počtu úmrtí se v tomto týdnu vrátila na průměr z let 2011 až 2019. A to přestože během něj v Česku v souvislosti s nemocí covid-19 skonalo 71 lidí, tedy nejvíce za dobu koronakrize.

Vyhlídky na zlepšení či vyléčení svých aktuálních nemocí a výrazné snížení rizika komplikovaného průběhu nákazy koronavirem zajistíme, když se aktivně a hned začneme starat o své zdraví.
Patříte do koronavirem ohrožené skupiny? Jsou způsoby, jak své vyhlídky zlepšit

Žádný výrazný výkyv letos zaznamenán nebyl. Na rozdíl od roku 2018, kdy Českou republiku zasáhla chřipková epidemie. (Bylo by ale chybou dovozovat, že chřipkové viry jsou závažnější než koronavirus, jelikož jeho šíření se podařilo za cenu karanténních opatření v České republice zatím zastavit.)

Letošní data ukazují, že oproti průměru předchozích roků umírají více lidé ve věkové skupině nad 85 let (ale to platí i pro dobu před prvním zaznamenaným případem koronaviru v Česku). Více úmrtí je také mezi lidmi mezi 65 a 84 roky.

V ostatních věkových skupinách letos vykazují statistici nižší počty zemřelých.

Více nemocí zároveň

Do středečního večera skonalo v tuzemsku v souvislosti s koronavirem 325 lidí.

Jak ukazují data prezentovaná ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislavem Duškem, pouhých osm procent ze zemřelých netrpělo v předchozích letech žádným závažným onemocněním. Naopak 44 procent se léčilo na vícero nemocí, a navíc se nacházeli v závažném stavu.

Zemřelí trpěli především nemocemi oběhového systému či cukrovkou. Ty ve věku nad 90 let také často trápila stařecká demence, prezentoval Dušek minulý týden na konferenci Univerzity Karlovy „Co víme a nevíme o COVID-19“.