"Jsme za hranicí, kdy jediným způsobem, jak se stát politikem, je být kapitalistou a jsme nebezpečně blízko bodu, kdy být politikem bude ta zdaleka nejrychlejší cesta, jak se stát kapitalistou," napsal kdysi anglický spisovatel Gilbert Keith Chesterton.

Tento bonmot se často považuje za klíčové životní motto amerického podnikatele a současně politika Josepha Patricka "Joe" Kennedyho, prvního význačného představitele a patriarchu slavné americké rodiny (někteří by možná řekli rodinného klanu) Kennedyů, otce slavného "JFK" i jeho bratrů Roberta a Edwarda. O jeho vlivu na všechny své potomky a o jeho promyšleném budování jejich politických kariér se napsalo mnohé. A minimálně od 60. let provází tyto texty i jedna otázka. Jak to bylo s nejstarším Kennedym a prohibicí? Stála za vzestupem legendární americké rodiny americká lihová mafie?

Byl jedním z nás, tvrdili mafiáni

Začátkem 60. let se dostaly na veřejnost výpovědi někdejších mafiánů Meyera Lanskyho (blízkého spolupracovníka Bugsyho Siegela a Lucky Luciana) a Franka Costella (vlastním jménem Franceska Castiglii, jednoho z nejvýznamnějších představitelů italsko-americké mafie 20. let). Podle nich oba spolupracovali s Kennedym v době prohibice na pašování alkoholu do Ameriky. Podle Costella mu Kennedy pomáhal s převážením alkoholu na pašeráckých lodích po moři, Lanskeho gang se pak údajně zmocnil zásilky na souši. Něco podobného se objevuje i v Lanskeho biografii vydané v 70. letech, kde se uvádí, že Lansky se Kennedymu znelíbil, protože ho otec JFK podezíral, že mu během prohibice zcizil jednu zásilku pálenky určenou pro Boston a prodal ji v New Yorku.

Dalším svědectvím vypovídajícím o Kennedyho zapojení do pašeráckého byznysu s lihem se stala slova jiného mafiánského pašeráka Owneye Maddena, který se svěřil svému právníkovi, že během prohibice se Kennedyho pálenka prodávala v newyorských nočních klubech, včetně slavného Cotton Clubu.

Dokonce i jeden z Al Caponeho poskoků tvrdil, že ví o kontaktech svého šéfa s nejstarším Kennedym.

A v roce 2006 vyšla kniha amerického spisovatele T. J. Englishe „Paddy Wacked: Nevyprávěný příběh irsko-amerického gangstera“, v níž se naznačovalo, že Kennedy možná financoval pašerácké lodě dovážející ilegálně rum z Evropy do Ameriky. Podle jiné knihy investigativního novináře Seymoura M. Hershe „Temná strana Camelotu“ pašoval Kennedy senior pálenku do newyorského přístavu Sag Harbor na Long Islandu.

Mrtvola v řece

Byl Joseph Kennedy pašerákem opravdu? Zodpovědět tuto otázku se pokoušeli mnozí, mezi nimi i spisovatelka Ellen NicKenzie Lawsonová, autorka knihy Smugglers, Bootleggers, and Scofflaws: Prohibition and New York City (lze přeložit zhruba jako Podloudníci, pašeráci a nelegální palírníci: Prohibice a New York City).

Lawsonová si vzala k ruce studie záznamů Pobřežní stráže, uložené v americkém Národním archivu. Z nich zjistila, že nějací Kennedyové do New Yorku alkohol skutečně pašovali. Nebyli to však Massachusettští Kennedyové, tedy ona legendární rodina, již založil Joe a jejímž nejslavnějším představitelem byl "JFK", ale jistí Jack a Edwin Kennedyové, dva bratři, kteří provozovali restauraci v centru Manhattanu. Přišlo se na ně, když na podzim 1927 našli v řece Hudson nedaleko 84. ulice utopené tělo pětadvacetiletého Edwina. Jeho bratr nebyl schopen tuto smrt vysvětlit, Edwinova vdova však trvala na tom, že jejího muže zabili pašeráci.

Všichni tři mafiáni, kteří nejstaršího Kennedyho z kontaktů s podsvětím obviňovali, Lansky, Maden a Costello, podnikali v době prohibice v New Yorku. Spletli si snad Jacka nebo Edwina Kennedyho s Josephem Kennedym? Ve 20. letech nebyl ještě nijak známý, v politice se začal prosazovat až ve 30. letech, na celonárodní úrovni se o něm začalo mluvit zhruba od roku 1938, kdy se stal velvyslancem USA v Británii. Propojili si ho gangsteři zpětně s pašováním, protože si mysleli, že má s podloudnickými bratry něco společného?

Je pravda, že i Joseph „Joe“ Kennedy pracoval a žil ve 20. letech v New Yorku, kde od roku 1926 pracoval jako investiční bankéř. Měl taky přístup k legálním zásobám alkoholu, které zdědil po svém otci.

Josephův otec Patrick Kennedy se totiž skutečně živil dovozem alkoholu a vlastnil v Bostonu vlastní nálevnu. To bylo ovšem ještě před prohibicí. Po jejím vyhlášení v roce 1920 směli obchodníci jako Patrick Kennedy již nakoupené zásoby alkoholu nadále uskladňovat, nesměli je ale prodávat.

V knihovně Johna F. Kennedyho se dochovaly dopisy studentů Harvardské univerzity, kteří chodili s Josephem do téhož ročníku a vzpomínali, že se na srazu po deseti letech od ukončení školy v roce 1922 pila jeho pálenka.

Pití alkoholu však nebylo podle 18. dodatku ústavy nezákonné ani po vyhlášení prohibice, trestala se jen výroba, přeprava a prodej. Pokud Kennedy na srazu destilát prodával, byť jen za výrobní náklady, pak by se proti 18. dodatku zpronevěřil a šlo by o drobné podloudnictví. Totéž by platilo, pokud by zbylý alkohol někomu odprodal. Neznamenalo to ale, že by byl pašerák, který na penězích z obchodu s nelegálním lihem vybudoval politickou kariéru své rodiny.

„Kennedy během života rozdával pálenku svým přátelům a rodinným příslušníkům jako dárek, nic ale neprokazuje, že by byl podloudník,“ uvádí Lawsonová.

V nelegálním obchodu nejel, ale na lihu vydělal

K témuž závěru dospěl i spisovatel David Nasaw, autor biografie Josepha Kennedyho nazvané Patriarcha: pozoruhodný život a pohnuté časy Josepha P. Kennedyho.

"Jako jeho životopisce by mě potěšilo, kdybych zjistil, že to byl lihový pašerák, dostal bych se tak k nejrůznějším skvělým příběhům. Šel jsem proto po každé zvěsti, kterou jsem našel, žádná se ale nepotvrdila. Opravdu je zřejmé, že všechny příběhy o jeho údajném pašeráctví jsou vymyšlené," uvedl pro server History Nasaw.

Kdyby byl Kennedy nejstarší opravdu pašerákem, pak by se na to podle Nasawa záhy přišlo, protože už v 30. letech prošel „Joe“ Kennedy důkladnou prověrkou jako první předseda Komise pro cenné papíry a poté jako velvyslanec. FBI by tedy o jeho kriminální činnosti věděla.

„Uměl si vydělat peníze jinak. Pašování lihovin je ta poslední věc, do které by se pustil. Znal hranici mezi legálním a nelegálním a střežil se ji překročit. Také proto, že jeho děti, pro které žil a doufal, že se z nich stanou prezidenti a senátoři, už byly tak jako tak poznamenány tím, že jsou dětmi irského katolíka a on nechtěl, aby si nesly ještě zátěž dětí člověka obviněného z podloudnictví,“ tvrdí Nasaw.

To ale neznamená, že by Kennedy na alkoholu nevydělal. Velké peníze z něj opravdu měl, ale až později. Když mu na podzim roku 1933 došlo, že prohibice bude zrušena, využil svého již tak velkého bohatství i politických vazeb a rychle uzavřel smlouvy na výhradní dovoz špičkové skotské whisky a ginu z Británie. Tyto smlouvy se ukázaly být mimořádně lukrativní. Po zrušení prohibice v prosinci 1933 začali Američané pít skotskou a gin po litrech. Když pak o 10 let později Kennedy svou franšízu na lihoviny prodal, získal 8,2 milionu dolarů, což by v dnešních cenách znamenalo více než 100 milionů dolarů.

Češi a závislosti.Zdroj: Deník