Podle zjištěných informací došlo k záměně zřejmě v třebíčské porodnici. „Podezření jsem začal mít ještě v nemocnici. Hned po porodu nastaly nesrovnalosti ve váze miminka. Váha po narození se totiž neshodovala s váhou, kterou nám nahlásili další den. Přítelkyně ale tvrdila, že je to určitě naše dcera,“ vzpomínal na první pochybnosti devětadvacetiletý Libor.

Po třech měsících mu to ale nedalo a nechal si udělat testy otcovství. „Objednal jsem si je přes internet asi v polovině března. Po čtrnácti dnech mi přišel výsledek. Stálo tam, že na sto procent nejsem tátou Nikolky,“ řekl Libor.

Po domluvě s přítelkyní, pětadvacetiletou Jaroslavou, požádal u soudu o zrušení otcovství. „Jarča mi neustále opakovala, že mi byla po celou dobu našeho vztahu věrná. Ale já měl ty výsledky, které mi říkaly, že otcem nejsem. Neuměl jsem si to jinak vysvětlit,“ nechal se slyšet.

Soudce u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou poslal oba rodiče na test DNA. „Ten ukázal, že Nikolka není ani moje dcera. Byla to hrozná rána, nedá se to vůbec popsat,“ vzpomínala se slzami v očích pětadvacetiletá Jaroslava.

Podle Libora a Jaroslavy byla již kontaktována rodina, u které by jejich vlastní dcera mohla žít. „Už byli na testech a nyní čekáme na výsledek,“ uvedla pětadvacetiletá žena.

Co je v následujících týdnech čeká, si oba neumějí představit. „Nikolku milujeme, ale moc bychom si přáli najít naši vlastní dcerku. Je to hrozný tlak na psychiku. To, co cítíme, vůbec nejde vyjádřit slovy,“ řekla ztrápeně Jaroslava. „Musel jsem nechat načas i práce. Prostě jsem to nezvládal. Půjde to s námi celý život, na tohle se přece nedá zapomenout,“ doplnil devětadvacetiletý Libor.