Oáza pro vytíženou ženu: Ze starého bytu vznikl domov plný slunce

Když paní Andreea objevila byt ve čtvrtém patře historického činžovního domu s vysokými stropy, špaletovými okny a výhledem do úzkých ulic Vršovic, bylo jí prý hned jasné, jaké možnosti prostor nabízí.

Symbolický název ulice Na Spojce pak byl jasným znamením, že tohle bude místo, v němž najde vytížená manažerka, často cestující do zahraničí, tolik potřebné zázemí. Domov, který ponese vzpomínky na rodné Rumunsko i milovanou Francii.

Zbyly jen nosné konstrukce

Pořízení bytu proběhlo ve chvíli, kdy v činžáku již probíhala rekonstrukce většiny jednotek. Uniformní dispoziční a materiálový střih developerské společnosti ale investorce nevyhovoval.

„Chtěla žít v otevřeném a lehkém prostoru plném slunce, s kvalitními materiály, netradičními prvky i zajímavými detaily,“ říká architektka Barbora Vu z Ateliéru Bárka. Právě Barboru a její kolegyni Karolínu Röschl si paní Andreea vybrala, aby pomohly dát její vizi reálnou podobu. „Naše návrhy se s představami investorky výborně potkaly a realizace následovala v rychlém sledu,“ vzpomíná Karolína Röschl.

Unikát v lesích u Krumlova. S tímto domem se můžete cenám energií smát

Základem dispozičního řešení obytného prostoru o rozloze zhruba sedmdesáti metrů čtverečních se stalo rozdělení na dvě místnosti – ložnici a kuchyni s obývacím pokojem. Díky skleněné akustické příčce se závěsem lze oddělit kuchyni, a v obýváku pak vznikne intimní zázemí pro hosty, z bytu 1+1 se pak rázem stane 2+1.

Architektky převzaly práce na rekonstrukci ve chvíli, kdy v obytném prostoru zůstaly jen nosné konstrukce. „Několik nových sádrokartonových konstrukcí a instalací se vzhledem k nekvalitnímu provedení a nevhodné dispozici musely kompletně odstranit. Zpětně už nešly použít,“ připomíná Barbora Vu.

Stav bytu byl dezolátní a udělat se muselo všechno včetně statického zpevnění nosné konstrukce podlah, zvláště v místě budoucí skleněné dělicí příčky. Kvůli původnímu rákosovému stropu bylo potřeba v celém bytě vytvořit podhled.

Roubenka, kde vládnou skřítci: Útulný interiér lze udělat i bez vysokých nákladů

Rekonstrukce starých objektů je vždycky náročná, ale občas přinese odstranění vrstev starých omítek a dalších nánosů, které se navršily během dlouhých let, i nečekané a příjemné překvapení. V případě vršovického bytu to byla půvabná cihlová klenba na chodbě, k níž se přidaly cihelné obrazce na stěnách celého bytu.

Původním záměrem architektek sice bylo nechat v rámech staré malby, které se objevily během rekonstrukce, ale jejich velmi špatný stav to neumožnil. „Po dohodě s paní majitelkou jsme je očistily až na samotnou cihlu, napenetrovaly proti prašnosti a zachovaly. Staly se ozvláštňujícím interiérovým prvkem. Spojnicí mezi dějinami, které bytem prošly, a současností,“ říká Karolína Röschl.

Bílá barva a světlé tóny

Poloha bytu na východ a jihozápad je zárukou zajímavé hry světla po celý den, přesně jak si paní Andreea přála. Zařízení interiéru ho vydatně podporuje, v prostoru proto převažuje bílá barva nebo světlé tóny a v celém bytě byla použita dřevěná podlaha z běleného dubu.

Dechberoucí záběry. Fotograf uchvátil snímky, kde si příroda bere Zemi zpět

V dispozici hlavního obytného prostoru přisoudily architektky hlavní roli sedací a úložné lavici z bělené březové překližky, umístěné podél delší stěny pokoje. „Klientka je vášnivá čtenářka, která večery místo u televize raději tráví nad knihou. A lavice jí k pohodlnému posezení při listování stránkami nabízí nespočet možností,“ vysvětluje Barbora Vu.

Zároveň lavice plní úlohu úložného prostoru, schovává v sobě jeden radiátor, který vytápí plochu k sezení, a supluje polovinu míst k sezení u velkého jídelního stolu. Že výběr právě tohoto zařizovacího prvku prošel nejdelším procesem v celé realizaci, byste asi neuhodli.

Výroba a finální podoba do puntíku naplnila představy investorky, takže se mohl stát dominantním designovým prvkem v minimalistickém interiéru. „Při vzorkování desky jsme dbaly na barevnou a strukturální podobu dřeva na podlaze. Podnož je inspirována bruselským designem a materiálově navazuje na design barových stoliček a jiných interiérových detailů,“ říká Karolína Röschl.

Citlivý repas vrátil půvab židlím, které si paní Andreea přivezla z rodného Rumunska. Sloužily její babičce a pro ni jsou kusem vzpomínek na dětství a mládí. Z Rumunska pochází i květinový koberec, jehož typický vzor je dílem malé rodinné firmy. Další zemí, která je blízká srdci investorky, je sladká Francie. Upomínkou na ni se v obývacím pokoji stala malá komoda. „Dlouho jsme hledaly tu pravou, nakonec se nám povedlo sehnat lékárnickou komodu. Je dokonalá,“ vzpomíná Barbora Vu.

Roli kuchyňského prostoru přebral velký šedý box s varnou plochou, schovanými rozvody digestoře a nespočtem potřebných úložných prostor. Centrální ostrůvek má stejný šedý dekor, v kontrastu ještě tmavší barvy. Pracovní deska z umělého kamene obsahuje zlaté částečky ladící s mosaznou baterií u dřezu.

Ranní oázou světla se stala ložnice, proto v ní dominuje bílá barva. Jedinou výjimku tvoří šedohnědý závěs. Místa zde sice není mnoho, ale pro knihovničku na stěně i potřebné úložné prostory se našlo. Velká vestavná šatní skříň stojí na dlouhé úzké chodbě. Byla vyrobena na míru a doplňuje ji hluboká „komorová“ skříň, která využívá atypickou niku.

Dřevěná města? Ve světě rostou mrakodrapy, Češi řeší předpisy

Elegantním a zároveň funkčním nápadem jsou kazetové dveře, které oddělují chodbu od ložnice. Jsou opatřeny nadsvětlíkem, díky němu se denní světlo z ložnice dostane až na chodbu. Čiré sklo v budoucnosti nahradí zajímavější pískované dekorativní, které bylo součástí vchodových dveří do činžáku. Během rekonstrukce objektu došlo k jeho výměně, paní Andreea však sklo, které by skončilo na skládce, zachránila.

Koupelnu a toaletu ukrývají posuvné dveře na celou světlou výšku bytu – téměř tři metry. Polovinu plochy koupelny zabírá sprchový kout, který odděluje od zbytku místnosti jen skleněná příčka v černém rámu. Barevně koresponduje s barvou baterií, koupelnové skříňky, obklady a dlažbou s historizujícím dekorem.

Z původního vybavení nezbylo bohužel nic, ale architektkám se podařilo do interiéru vrátit stopy minulosti. Díky promyšleným detailům, jako je dekor dlažby v koupelně, kazetové dveře, staré kličky a kování, retro radiátory nebo už zmiňované půvabné cihlové obrazce, je byt originální kombinací tradice a současnosti..