Někdy člověk zapochybuje, jestli to my Češi s pomocí Ukrajině nepřeháníme, zda se až příliš necítíme být součástí konfliktu mezi ruským agresorem a ukrajinskými obránci. A jestli v Evropě nejsme ten papežštější než papež a naše vláda není vůči Ukrajině až příliš aktivní.

Proto je dobré naše postoje a pohledy na Ukrajinu porovnat se zeměmi s jinou dějinnou zkušeností, státy, které jsou „někde trochu jinde“. Takovou příležitostí byla včera skončená cesta ministra Jana Lipavského na Ukrajinu. Cesta, které se zúčastnil šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg.

Luboš Palata
Makedonský evropský klíč k míru na jihu Balkánu

Rakousko je neutrální země, která si zakládá na tom, že je sídlem OSN nebo OBSE. Přesto, když došlo na hodnocení agrese putinovského Ruska, užíval Schallenberg stejná, nebo ještě tvrdší slova než Lipavský, včetně požadavku na vyšetření ruských válečných zločinů.

Jednoznačně vidí Vídeň nutnost zbavit se závislosti na ruském plynu, byť jí to působí obtíže jako nám. Ukrajině Rakousko poskytuje obří humanitární pomoc a platí prostřednictvím EU i dodávky českých a jiných zbraní Kyjevu. Podle Schallenberga totiž nelze přijmout jednání Ruska řídící se zákony džungle. Proto je třeba stát za Ukrajinou a odmítnout ultimáta Kremlu. Václav Havel by to neřekl lépe.