Kliknutím zvětšíteVrcholná politika je špinavá, místní je čistá. Poslanci se starají jen o svůj zadek, starostové znají problémy místních lidí. Jsou jim blízko. Zatímco nahoře se všechno rve a žere, ve vískách a městech panuje sousedská idyla… Tak zní jedna z neustále omílaných českých bájí a pověstí. STAN na ní založil svůj úspěch. Teď už víme, že to byla pohádka. Princové Farský, Polčák a Gazdík nějak zčernali. Zdaleka se to však netýká jen STANu.
Jeho Petr Hlubuček byl obviněn ze zločinného spolčení. V Brně už byl místostarosta městské části Švachula (ANO) za totéž odsouzen. V minulém týdnu padl rozsudek nad bývalým sociálním demokratem Davidem Rathem. Podezřelí, stíhaní nebo odsouzení za zneužití moci v místní politice jsou ve všech stranách. Některé aféry jsou tak temné, že je policisté a soudci neumějí rozplést. Sami se pak stávají nástrojem ve hře podvodníkově, jako tomu bylo v kauze Budišov. Tam se ukázalo, že ten, kdo ji pro strážce zákona „odkryl“, byl největší zlosyn, zatímco původně zatčení se ničím neprovinili.
Česká komunální politika je nemocná. Je chořejší než ta vrcholná. (Zde uveďme státoprávní ohrazení: samozřejmě se to netýká všech měst, obcí či krajů. Najdou se idylické, leč nepřevažují.) Kde je příčina té nemoci? Václav Havel by věděl. Ano, mohou za to české strany. Většinou nevelké spolky ctižádostivých mužů, kteří značně přeceňují své schopnosti. A mnozí vidí v politice příležitost, jak si slušně žít nebo zbohatnout. Personální nouze stran je vidět už z toho, co někdy posílají do sněmovny či vlády. V krajích, městech a městských částech pak vlivné funkce v radách obsazují ti, kteří se, s jistou nadsázkou, umějí podepsat a jíst příborem. Někdy stačí schopnost podepsat se třemi křížky.
Zatímco ve sněmovně si partaje skutečně konkurují (přes pivní kamarádšofty soupeřů), na nižších úrovních jsou uzavírána souručenství moci. Lidé zvyklí brát za svou funkci peníze převlékají partajní dresy častěji než ponožky, jen aby si svůj plat uchovali. Často totiž neumějí nic jiného.
A tady vzniká nevídaná příležitost pro predátory. Pro šíbry, jako je Redl z poslední aféry. Přesvědčí naivní politiky, že za ně všechno zařídí a ještě jim zajistí peníze a slávu. Ve skutečnosti zastupují vychytralé podnikatele, kteří chtějí zbohatnout na obecních zakázkách. Nějakou vyhrát je terno. A stojí za to vynaložit úsilí a prostředky, abychom soutěže zmanipulovali. Hladoví politici jsou vděčnou kořistí takových náletů.
Amatérismus a propletené zájmy na radnicích mají jednu oběť: občana. Obce se rozvíjejí pomalu, dobrým nápadům jsou kladeny politické překážky. Nadržuje se kamarádům a „sponzorům“. Chcete příklad? Bydlení. Podle nedávno zveřejněného průzkumu bydlíme skoro nejhůř v Evropské unii. Značnou vinu na tomto krutém hodnocení má délka stavebního řízení a drahota – ta je zas hodně dána právě mučivým povolováním stavby.
Za to, krom těžkopádných zákonů, může i mizerná práce místních stavebních úřadů. A za ní stojí kromě ledabylosti i místní vlivové propletence.
Minulá vláda se to snažila vymýtit zřízením centrálního stavebního úřadu. STAN se do něho drtivě pustil a chce jeho změnu. Může za tím být samozřejmě ušlechtilá víra v mýtus hodných místních zastupitelů a zlých centrálních politiků. Spíše však „pragmatická“ úvaha – nechceme ztratit kontrolu nad úplatky ohledně povolování staveb.
Čtenář asi právem položí otázku, jaký je lék na tuto chorobu. V případě bydlení je to jednoduché. Přijmout konečně stavební zákon tak, jak byl navržen. Obecně je to mnohem složitější. Vyzývat normální lidi k masovému vstupu do tradičních stran (a to už jsou teď všechny) by bylo naivní. Apelovat na zkorumpované či mocichtivé místní zastupitele by bylo dokonce směšné. Výsledek? Mizernou komunální politiku změní, bohužel, až příští generace.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
