Autor je historik a politolog

Krok za krokem si proberme tento nový poklad ducha, vyrostlý z mladé krve českého stranického života. Jednak je zjevnou manipulací, že by nejhorší období našich národních dějin odstartovali jen jacísi, blíže neurčení „nacisté“. Byli to především němečtí nacisté a s nimi i obrovské množství Němců, kteří se nacisty označit nedají. To už bylo přece, a v mnoha různých souvislostech, doloženo a publikováno nespočetněkrát! Přitom výše uvedený e-názor Pekarové Adamové dokládá, že právě k předsedkyni liberálně-konzervativní strany se takováto známa fakta fakt nedostala

Krajně absurdní se rovněž jeví tvrzení, že by součást Velkoněmecké říše, takzvaný Protektorát Čechy a Morava, byl autonomií. Ano, zpočátku se touto charakteristikou okleštěných českých zemí propagandisticky operovalo, ale nebyla to pravda od samého začátku jeho zřízení. Za další není ani úplně přijatelné ono kategorické tvrzení o „omluvách a pokáních“. Stačí si vzpomenout, kolikrát se po osmdesátém devátém obě komory našeho parlamentu, jehož je Pekarová Adamová členem, zabýval historizujícími útoky ze západního zahraničí! Některé z nich zcela zjevně zásadně relativizovaly nevinu meziválečného Československa a představovaly ho, poněkud v duchu nacistické rétoriky, coby původce války. Nebo dokonce zkoušely zpochybňovat poválečné uspořádání střední Evropy.

Pavel P. Kopecký: Páté kolony, aneb máme odmítat Sputnik, protože je z Ruska?

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Ovšem tím nejdůležitějším argumentem k výplodu pí Pekarové, naznačující, že za rok 1968 žádná omluva nepřišla, jsou jiné skutečnosti. Snadno ověřitelná data, že Maďarsko, Polsko, NDR, Bulharsko a SSSR se za invazi „bratrských armád“ omluvily, nebo přinejmenším svou účast zpochybnili, již na sklonku roku 1989. A to není vše. Nástupnickou, postsovětskou Ruskou federaci reprezentuje výrok Borise Jelcina - „Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí.“ Světe i čeští manipulátoři veřejným míněním, divte se, k tomuto mínění se posléze připojil také Vladimír Putin.

Ano, nezapomeňme. Nejenom na naše trudné moderní a soudobé dějiny s oběma okupacemi a dalšími tragédiemi. Zejména však nezapomeňme na skutečnost, že některým ctižádostivým politikům poskytuje značná nevzdělanost nebo nevalný charakter velikou šanci k práci. Byť se jejich strana, nebo rovnou koalice stran (ani Spolu) nejeví atraktivní a zdá se nabíledni, že ve Strakovce její bafuňáři hned tak nezasednou, hlavní je alespoň „zůstat u toho“! A jelikož solidní argumenty obvykle postrádají, musejí se vytvářet lidové atrakce klidně třeba z odpadků. Jenže typický partajní profesionál obvykle nebývá ani buhvíjak tvořivý člověk. Tím více ne environmentální umělec, jenž vytváří hodnoty i ze zbytků na rumištích. Spíše bývá jen mocenským dryáčníkem, jemuž dnes hodně, hodně usnadňují činnost (a)sociální sítě, které obecně dodávají lidem odvahu vyjadřovat se tak nějak ke všemu. V dnešní době nezapomínejme hlavně na to.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.