Počty nakažených koronavirem v posledních týdnech rostly, ale zdá se, že vrcholu nynější vlny epidemie už bylo dosaženo. Dominují vysoce nakažlivé omikronové varianty BA.4 a BA.5. Počty potvrzených případů jsou mnohonásobně nižší než v těch předchozích vlnách epidemie. Je to zjevně tím, že většina infikovaných lidí nemá žádné, nebo jen mírné příznaky, takže se neobtěžuje s testováním. V nemocnicích teď leží asi desetkrát méně covidových pacientů než v těch nejhorších dnech epidemie a denně jich umírá zhruba 10. Ty těžké případy a úmrtí ale přicházejí až se zpožděním po nákaze, takže lze očekávat, že tahle čísla budou v příštích dnech ještě horší.

Václav Hořejší
je imunolog, mikrobiolog, biochemik.

Je zřejmé, že nynější varianty viru způsobují mírnější průběh onemocnění. Je to hlavně tím, že se virus pohybuje v populaci, která je před těžkým průběhem částečně chráněna očkováním nebo proděláním nemoci. Zdá se ale, že ty omikronové varianty skutečně méně napadají plíce a další orgány a většinou jen celkem neškodně zůstávají na sliznicích úst a nosu.

Neměli jsme se snažit potlačit tuto nynější vlnu epidemie pomocí známých protiepidemických opatření (testování, karantény, omezení shromažďování, nošení respirátorů)? Taková protiepidemická opatření byla smysluplná v době, kdy nebyly k dispozici vakcíny a kdy bylo nejdůležitější zabránit zahlcení nemocnic velkým počtem covidových pacientů. Nyní jsme ale v jiné situaci - epidemie má zásluhou očkování a „promoření“ populace virem méně nebezpečný charakter, takže volání po zavádění takových opatření je těžko obhajitelné.

Český premiér Petr Fiala.
Energetickou krizi zvládneme a také nás posílí

Krom toho se zdá, že se dá jen těžko zabránit téměř úplnému promoření populace těmi nynějšími velmi nakažlivými variantami, pokud by se neaplikovala skutečně drastická protiepidemická opatření čínského typu. Mimochodem, ten čínský přístup mi připadá naprosto iracionální – proč se také nesoustředili na co nejvyšší proočkovanost? V takovém autoritářském režimu by to přece neměl být problém?

Zdroj: DeníkRiziko spojené s covidem se v nynější situaci velké většině občanů prostě jeví jako přijatelné, srovnatelné např. s riziky obvyklých chřipkových epidemií. Spousta lidí ostatně podstupuje daleko vážnější rizika – nejvýraznějším příkladem je např. kouření, které je spojeno s asi 20% rizikem úmrtí na rakovinu plic. Podobné je to s riziky alkoholismu, nezdravé výživy nebo některých sportů.

Nejvýznamnějším prostředkem boje proti epidemii zůstává očkování. Protože jeho ochranný efekt postupně slábne, je zásadně důležité, aby zvláště lidé z rizikových skupin (věk nad 60 let, chronicky nemocní a lidé s oslabenou imunitou) respektovali doporučení ministra zdravotnictví ohledně posilovacích dávek vakcín. Ti, kteří doposud dostali jen 2 dávky a neprodělali covid, by si neprodleně měli nechat aplikovat dávku třetí, a ti, kteří 3. dávku dostali už před více než 5 měsíci, by měli dostat co nejdříve 2. posilovací, tedy celkově čtvrtou dávku.

Danila Kovářová
Klimazlo

Prodělání covidu lze oprávněně považovat za přinejmenším ekvivalentní k jedné dávce očkování. Rozhodně ale nelze doporučit, aby se někdo snažil získat „přirozenou imunitu“ proděláním nemoci - rizika jsou tam nesrovnatelně vyšší než u nežádoucích komplikací po očkování.

Současné vakcíny bohužel dostatečně nebrání většinou neškodné infekci sliznic horních cest dýchacích. To podstatně přispívá k šířením epidemie, včetně těch těžkých případů u některých jedinců. Nově se vyvíjejí vakcíny, které by měly poskytovat ochranu proti širokému spektru možných variant viru, aplikovaly by se jako nosní sprej a poskytovaly by i účinnou ochranu sliznic. Doufejme, že se jich brzy dočkáme, právě tak, jako několika virostatik účinných proti covidu.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.