Kliknutím zvětšíteS blížícím se termínem uzávěrky prezidentské soupisky se tématem dne stává nejen její personální obsazení, ale také témata kampaně.
Mezi ně bude určitě patřit, co by uchazeči dělali jinak než dosluhující hlava státu Miloš Zeman. Pominu-li nabízející se odpověď, že všechno, je tu pár věcí k vážnému zamyšlení. Prezident je součástí exekutivní moci a měl by s vládou těsně spolupracovat. Ne ve smyslu bezmyšlenkovité shody, ale součinnosti. Vyplývá to z ústavní logiky, neboť jmenuje premiéra a pak na jeho návrh ministry.
Je v pořádku, když se aktivně zajímá o jejich agendu, zve si je, aby se poradili o důležitých otázkách, účastní se zasedání kabinetu. Má se tak dít neokázale, v zájmu věci. Miloš Zeman toto s týmem Petra Fialy neprovozoval a po svém se s ním také loučí.
Na posledním výjezdu do regionu sdělil, že vládní pětikoalici nevolil a lidé by odpor proti ní měli vyjádřit občanskou neposlušností. Přes oblíbený tisk premiérovi vzkázal, že by měl vyměnit šest ministrů včetně vicepremiéra Rakušana, šéfdiplomata Lipavského a strážce státní kasy Stanjury.
Ačkoli na to premiér reagoval stoickým vzkazem, že rekonstrukci kabinetu nechystá, dělnou spolupráci si určitě představuje jinak. Naštěstí musí kohabitovat se Zemanem už jen pár měsíců. Možná se tak vyhne zkušenosti, kterou zažili jeho předchůdci, když napínal Ústavu ČR jako luk, přičemž několikrát nechal tětivu prasknout. Šlo třeba o nejmenování dvou profesorů, jednoho soudce nebo ministrů Pocheho a Šmardy z ČSSD. Nastat to ale může.
Konkrétně při výměně ministrů životního prostředí. Ještě před rezignací Anny Hubáčkové ji zařadil do seznamu resortních šéfů zralých k odvolání: „Je to dobromyslná teta, která adoruje Green Deal.“
Lidovecké vedení se rozhodlo trvat na nominaci Petra Hladíka, jemuž policie v souvislosti s brněnskou bytovou kauzou prohledávala kancelář a vyzvala ho k podání vysvětlení. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka předtím požádal prezidenta o odklad schůzky s Hladíkem. Tím ovšem otevřel Pandořinu skříňku. Na Hradě se takového zaváhání jistě rádi chytí, aby ho využili i v závěru mandátu ke zdůraznění, kdo je v zemi majitelem nejdůležitějšího podpisu.
Miloši Zemanovi, který dal milost pravomocně odsouzenému lánskému správci Balákovi, je pochopitelně jedno, co má či nemá Hladík na svědomí jako lokální politik. Zajímat ho zato bude, zda není příliš zelený. A to mladý lidovec je, nikoli přehnaně, ale trendově.
Až si přečte větu z jeho životopisu: „Povedlo se mi také přijmout a začít plnit akční plán pro uhlíkově neutrální Brno v roce 2050“, možná Hladíka zařízne.
Voliče by mělo zajímat, jak se v podobných situacích hodlají zachovat prezidentští adepti. Na co se budou vyptávat nejen kandidátů na ministry, ale také na ústavní soudce či členy bankovní rady.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
