Není pochyb o tom, že to, co se teď děje na polsko-běloruské hranici je pokusem běloruského diktátora Alexandra Lukašenka destabilizovat situaci na východní hranici Evropské unie. Je to jeho odveta za podporu, kterou se od zemí Evropské unie, s Polskem a Litvou v čele, dostává běloruské demokratické opozici. Současně ale vzbuzuje pochybnosti i chování polské vlády.

Migranti v hale u města Grodno
Migranti se pokusili dostat do Polska násilím. U hranice jich čekají dva tisíce

Ta na jedné straně žádá o pomoc, ale současně odmítá pomoc unijní agentury pro kontrolu hranic Frontex. Ta je přitom právě pro situace, jako je současná krize na polsko-běloruské hranici, vytvořena. Jenže polská vláda už několikrát nabízenou pomoc v podobě vyslání sil Frontexu, mimochodem sídlícího ve Varšavě, na polsko-běloruskou hranici odmítá. Důvody se můžeme jen dohadovat, ale je možné, že Polsko nechce při svém zacházení s migranty žádný unijní dohled.

Odcházející premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman nabídli včera Polsku vojenskou a policejní pomoc. Ta ale podléhá schválení parlamentem, v němž se poměry změnily. Nový parlament by neměl pomoc Polsku schválit dříve, než bude na hranici s Běloruskem nasazen i Frontex. Protože to je evropské řešení a na něm bychom měli jako Česko trvat.