Vlněna hyzdila Brno. Výsledek opravy zajímavého areálu stojí za vidění

Vlněna byl jeden z nejstarších a i nejrozsáhlejších továrních komplexů na zpracování vlny v Brně.

Počátky komplexu sahají do 18. století. Postupně jej vlastnil továrník Josef Biegmann, rodina Bochnerů i Stiassnych a na začátku II. světové války už rozsáhlé objekty získal Němec Julius Kunert. Po osvobození byl podnik znárodněn a stal se součástí národního podniku Vlněna. Objekt byl k textilní výrobě využíván až do roku 2008, kdy byla odstavena poslední linka menší soukromé firmy Vlnako. Ta ještě pokračovala v tradiční vlnařské výrobě.

Zajímavosti k Vlněně najdete také v tomto videu:

V té době už byl celý areál ve velmi neutěšeném stavu. K lepšímu se situace začala obracet až v roce 2016, kdy jej získala firma CTP. Ta část objektů v areálu zbourala a nahradila novými. Klíčová a architektonicky cenná místa se jí však podařilo zachránit a zrekonstruovat. Pozornosti se tak právem dočkala také u porotců soutěže Grand Prix architektů – Národní ceny za architekturu.

Dům na Plzeňsku zdobí obrazy na zrcadlech. Dávají mu věčný vkus a styl

Areál se nachází na dohled centra Brna v zastavěném území městského bloku o ploše asi 40 tisíc metrů čtverečních mezi ulicemi Dornych, Přízová a Mlýnská a říčkou Ponávka.

Palác Bochnerů ze Stražiska.Zdroj: se svolením CTP INVEST a Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu

Nový komplex tak vznikl na místě původního brownfieldu, který představoval právě bývalou textilní továrnu Vlněna. V těsném sousedství novostaveb zůstal zachován původní Palác Bochnerů z roku 1867, který je jedním z nejstarších neorenesančních paláců v Brně.

Místo demolice rekonstrukce

„I přes vypsaný demoliční výměr na celé území továrny se investor rozhodl palác zrekonstruovat. Při opravě se podařilo objevit zachovalé původní štukové stropy, celé schodiště a cenné nosné konstrukce v přízemí. Zachován by měl být i původní objekt Výtopny s komínem,“ uvedl za architektonickou kancelář Studio acht hlavní architekt Václav Hlaváček.

Vysvětlil, že při tvorbě budoucí podoby takto rozsáhlého území bylo potřeba pracovat s měřítkem čtvrtí, kterých se bezprostředně dotýká.

Češi prostě umí. Dokazuje to nová stavba v Nymburce

„Velkoměstský charakter ulice Dornych byl inspirací pro odsazení a rozšíření ulice Přízova až k Bochnerově paláci. Tento nově vzniklý prostor ulici velmi vhodně rozšiřuje,“ míní Hlaváček.

„Vždy jsme se snažili vycházet z přírodních forem, logiky a poetiky přirozeného uspořádání,“ uvedl také.

Městská zeleň i obchody

Uvnitř administrativního areálu vznikl otevřený vnitroblok s řadou obchodů i služeb a volně přístupnou městskou zelení, ústící do zahrady za Bochnerovým palácem.

Kancelářské budovy odpovídající standardům 30. let 21. století.Zdroj: se svolením CTP INVEST a Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu

Vstup do vnitrobloku začíná vizuálně dominantní budovou H. „Vypadá jako ostroh? Nebo jako oblázek? Z každého místa působí na pozorovatele jinak,“ přiblížil Hlaváček.