A už vůbec nepředpovídala svému textu takový úspěch.

„Uzávěrka byla v listopadu a já úvahu dopsala týden před ní, jednou pozdě večer. Nevkládala jsem do ní naděje a hlavně jsem myslela, že ji paní učitelce odevzdají i spolužáci a pak se vybere jen ta nejlepší, která se pošle do soutěže. Nikdo jiný se ale k odevzdání neměl," líčí žákyně osmé třídy, jak se vůbec mezi soutěžícími ocitla.

Teď jí v domácí knihovně stejně jako dalším dvěma oceněným, kteří v její kategorii uspěli, přibyla odměna v podobě několika knih. V hodnotě do dvou tisíc si z nabídky nakladatelství Fragment mohla vybrat zcela podle svého vkusu. Kromě jiného tak nyní vlastní například tetralogii o Eragonovi. „V hodnotě pět tisíc korun si knihami od Fragmentu může knihovnu obohatit také naše škola," doplňuje, jak z jejího vítězství těží na Osvobození.

Vedle knih vlastního výběru dostala Nikola také román Martina Vopěnky, jehož název zazněl v zadání slohových prací. Jmenuje se Spící spravedlnost a vypráví o společnosti, kde museli vzít vše do rukou děti.

Ve věnování, které spisovatel vítězce do knihy napsal, stojí „Nikole Abdallahové za lyrickou prózu o odtržení lidské civilizace od přírody". „Toto téma byl hned můj první nápad, u kterého jsem se nakonec rozhodla zůstat. Příroda je to nejcennější, co máme, a nevážíme si jí. Tomu, kdo ji nečetl, bych svou práci přiblížila asi takto: Představte si své rodiče. Zdá se vám spravedlivé ubližovat tomu, kdo vás stvořil, kdo vám umožnil život?" vysvětluje, proč ji v souvislosti se „spící spravedlností" napadá motiv špatného chování lidí k přírodě.

V první části své úvahy popisuje čtrnáctiletá autorka současný stav přírody a snaží se přitom nedat najevo svůj názor na to, jak by jej šlo zlepšit. Ten shrnula až v části druhé. Zde uvažuje nad návratem k přírodě, přičemž by si lidé mohli nechat ty zdroje, které jí neubližují. Obavy má však z toho, jak by poté fungovaly lidské vztahy. „Většinu přátelství lidé navazují například pomocí Facebooku nebo telefonu, a pokud by se těchto svých závislostí museli vzdát, nevím, jestli jsou ještě schopní vztahy bez toho udržovat," strachuje se Nikola.

Oceněná slohová práce je jen jedním z mnoha textů z dívčina pera. Rok a půl některé z nich zveřejňovala na svém blogu, který ale před rokem zrušila.
Nyní si píše do šuplíku a shromažďuje nápady na vlastní knížku, přičemž jednu má už rozepsanou. „Nikdy je ale nevydám, nanejvýš je dám přečíst někomu ze svého okolí," dodává s tím, že nechce být slavná prý ani za nic.
V pondělním vydání naleznete vítěznou úvahu.