Záchranná stanice dojednává odběrné místo pro zvířata

Stačí přitom zavolat do záchranné stanice, kde si vědí rady. V okrese taková není, ale vbrzku by v Pelhřimově mělo být zřízeno odběrné místo, kde si ptáče, ježka či veverku záchranáři vyzvednou.

Nejbližší záchranná stanice je v Pavlově u Ledče nad Sázavou a také ve Vlašimi, ale o její existenci obyvatelé Pelhřimovska zatím zřejmě nevědí. „Lidé z Pelhřimovska a Humpolecka nám téměř vůbec nevolají. Právě z těchto dvou měst máme nejméně případů. Proto se nadále budeme snažit o větší osvětu, aby nás lidé měli v povědomí," svěřil se s úmysly vedoucí Záchranné stanice pro živočichy Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Vlašim Stanislav Němec.
Z některých míst Pelhřimovska může být do Pavlova blíž než do Vlašimi, ale Pelhřimov spadá podle slov jejího vedoucího pod působnost vlašimské záchranné stanice.

„Pokud někdo z Pelhřimova zaveze zraněné zvíře do Pavlova, samozřejmě se nic nestane. Ale jestli někdo z Pelhřimovska bude chtít, abychom si pro zvíře přijeli, Pavlov bude v takovémto případě automaticky případ předávat nám," vysvětlil Stanislav Němec.
Do budoucna by měla mít vlašimská stanice přímo v Pelhřimově odběrné místo, kam by bylo možné zvíře dočasně umístit. Právě se jedná o jeho zřízení ve Středisku ekologické výchovy Mravenec, které je základní organizací ČSOP.

„Pracovníci ze záchranné stanice ve Vlašimi přijeli v červenci na náš letní tábor ve Chválkově, aby tam zpět do volné přírody vypustili poštolku, která se u nich léčila s pohmožděným křídlem. Tehdy jsme se také bavili o možnosti zřídit odběrné místo pro zraněná zvířata v našem středisku. Na podzim se zřejmě budou řešit další potřebné kroky k uskutečnění tohoto záměru," popsal začátek pravděpodobné spolupráce se záchrannou stanicí Václav Kos ze střediska Mravenec.
Odběrné místo by mělo poskytnout tu výhodu, že by si zvířecí záchranáři mohli nalezence, kdyby nebyl v kritickém stavu, vyzvednout třeba až druhý den.

Některé výjezdy by se tak kupříkladu daly sloučit a o zvíře by se měl kdo dočasně postarat v případě, že záchranná stanice nebude moci ihned vyslat auto.
Pokud obyvatelé Pelhřimovska nevědí, kam se v případě nalezení zraněného zvířete obrátit, prosí občas o radu Pavla Koubka ze sdružení Zelené srdce, který 15 let pracoval ve Stanici ochrany fauny v Pavlově u Ledče nad Sázavou. Pokud sám narazí například na mládě, které potřebuje pomoci, nadále s pavlovskou stanicí spolupracuje. „Jestli si pro zvíře sami přijedou, nebo jim je nálezce dopraví sám, to záleží na domluvě a na momentálních možnostech," mluvil o své zkušenosti a dodal, že stanice pojme kolem dvou stovek zvířat.

Mnoho práce mají podle jeho slov záchranné stanice v létě, a to s opuštěnými mláďaty savců a ptáků. Sám přitom letos zachraňoval poštolky vypadlé z hnízda, mláďata sov puštíků nebo jednoho kosa. „Nyní jsou mláďata již vyvedena a stanice si na chvíli oddychnou. Ale jen do podzimu, kdy přijde starost s mladými ježky, kteří by sami nepřežili zimu," podotkl Koubek.

Pomoci zraněnému nebo opuštěnému zvířeti jsou lidé většinou podle jeho zkušeností ochotni. „Je to člověk od člověka. Jsou asi i tací, kteří minou zraněné zvíře, aniž by mu pomohli. Někdy zase může člověk víc ublížit než pomoct, když mláďata sebere zbytečně, ale obecně se většinou lidé snaží," dodal Koubek.