Okres, který tvořilo tehdejší Pelhřimovsko spolu s Pacovskem, na počátku dvacátého století čítal padesát tisíc lidí. Podle slov ředitele Státního okresního archivu Pelhřimov Zdeňka Martínka bylo do války odvedeno osm tisíc mužů.

Atentát byl jen poslední kapkou

„Na Pelhřimovsku v podstatě nebylo rodiny, jejíž aspoň jeden člen by nebyl ve válce. Z osmi tisíc odvedených jich tisíc padesát devět padlo, tedy každý osmý. A více než patnáct set lidí upadlo do zajetí," přiblížil Martínek.

K první vlně odvodu se podle mobilizačních vyhlášek měli dostavit všichni třicátníci, kteří už sloužili ve vojsku. Výjimkou byly jen některé profese nezbytné pro chod společnosti. Chráněni byli tedy například příslušníci četnictva, dělníci v armádních továrnách nebo zaměstnanci zásobování.

Podle Martínkových slov místní nevěděli, co od války očekávat. Na jednu stranu se doufalo, že válka bude rychlá a krátká, protože proti malému a zdánlivě slabému Srbsku stálo mocné soustátí Rakousko-Uhersko.
Na druhou stranu ale panovaly obavy, protože bylo jasné, že válku ovlivní technický pokrok, jehož potenciál do té doby nebyl využit a odhalen v žádném vojenském konfliktu.

Každopádně to, že válka přijde, vycítilo obyvatelstvo už před atentátem na Františka Ferdinanda d'Este.
To potvrzují i články pamětníka Jana Frieda ve Vlastivědném sborníku českého jihovýchodu, do kterého jsme nahlédli.

Fried podrobně líčí všechny události z počátku první světové války už od momentu, kdy se pelhřimovští dozvěděli o atentátu na následníka trůnu.

To bylo v neděli osmadvacátého června. Mobilizace pak byla vyhlášena v neděli šestadvacátého července.
Pamětník píše, že už při vypuknutí války lidé věděli, že atentát byl pouze poslední kapkou. Příčin tohoto vojenského konfliktu podle něj bylo mnoho a kupily se dlouho před světovou válkou.

Fried popisuje také loučení vojáků s jejich rodinami na pelhřimovském vlakovém nádraží. Podle jeho slov se sešlo neobvyklé množství lidí a všichni mávali šátky a plakali. Podle Martínka byl přítomen jistý vlastenecký patos.

Mobilizace měla vliv i na zdražování potravin. V článcích je uvedeno, že například mouka zdražila během dvou měsíců od vyhlášení války ze čtyřiceti šesti na šedesát korun a kupříkladu žitný chléb z dvaceti osmi na třicet šest.

Podražily i luštěniny. Zdražení bylo nejvíce znatelné na hrachu, jehož cena stoupla během prvních dvou měsíců světové války ze čtyřiceti na šedesát korun.

„Nebezpečný" špion

Vyhlášení mobilizace a počátek první světové války byly pro obyvatele velice stresujícími okamžiky.
Podle Frieda se městem šířily zkreslené zprávy a senzace, proti jejichž šiřitelům muselo okresní hejtmanství vydat zvláštní vyhlášku a hrozit tresty.

Lapen byl i „nebezpečný" špion. Šlo o starého člověka, který měl v berlích ukryté mapy pelhřimovského okresu. Zatčen byl proto, že si prý podezřele prohlížel mosty u Horní Cerekve.

Karolína Hovorková